Ve druhém čtvrtletí roku 2025 používalo internet každý den 81 % osob starších 16 let. Ve věku do 55 let byl denně online téměř každý (96 %). Internet v Česku nikdy nepoužilo 8 % z populace starší 16 let, což bylo přibližně 680 tisíc osob. Téměř 90 % z nich tvořili starobní důchodci.
Ve věkové kategorii 75+ uvedlo 410 tisíc (42 %) osob, že nikdy nebylo online.
Nejčastěji lidé přistupují na internet ze svého mobilního telefonu. V roce 2025 tak činilo 83 % osob starších 16 let s tím, že ve věku 16–64 let to bylo 96 % a u osob nad 65 let 43 %. Zda starší lidé internet na svém telefonu používají, závisí především na jejich vzdělání a na tom, zda mají chytrý telefon. Ten v roce 2025 mělo 67 % osob ve věku 65 až 74 let a 35 % osob starších 75 let. Ostatní senioři stále používají tlačítkové telefony.
„Nejrychleji roste počet osob používajících internet na mobilním telefonu mezi seniory. V roce 2025 používalo internet v mobilu 58 procent osob ve věku 65 až 74 let, což je více než dvojnásobek oproti období před pěti lety. U seniorů nad 75 let používalo internet na telefonu 26 procent v porovnání s 5 procenty v roce 2020,“ říká Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Již 6,8 milionu obyvatel Česka starších 16 let (78 %) využívá internet i za účelem správy svých financí pomocí internetového nebo mobilního bankovnictví. Rovněž online nakupování je pro většinu lidí již součástí běžného života. Ve druhém čtvrtletí roku 2025 nakoupilo online alespoň jednou 68 % osob starších 16 let. Ve správě financí online i v online nakupování je Česko dlouhodobě nad průměrem zemí EU.
Dynamicky se rozvíjejícím fenoménem je v současnosti umělá inteligence, která postupně proniká do života různých skupin obyvatel. „Nástroje umělé inteligence pro tvorbu obsahu používalo v roce 2025 v Česku 32 procent osob ve věku 16 a více let. Tyto nástroje mohou sloužit například pro generování textu, obrázků a kódů nebo k vyhledávání informací. Skupinou, která využívá nástroje umělé inteligence nejvíce, jsou mladí lidé ve věku 16 až 24 let. V této skupině používalo AI 78 procent osob,“ uvádí Lenka Weichetová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Umělou inteligenci používalo v roce 2025 o něco více mužů (34 %) než žen (30 %). Velké rozdíly byly také mezi osobami s různým stupněm vzdělání. U osob v produktivním věku se základním vzděláním používalo nástroje AI 16 %, mezi vysokoškolsky vzdělanými to bylo 60 %. Pro pracovní účely používala nástroje AI pětina pracujících.
Alespoň základní digitální dovednosti mělo v roce 2025 v Česku 64 % osob starších 16 let a tento podíl byl stejný u mužů i žen. Digitální dovednosti klesají s přibývajícím věkem a rostou se zvyšujícím se vzděláním. Mezi osobami ve věku 16–24 let mělo alespoň základní dovednosti 92 %, mezi lidmi nad 75 let dosahovalo stejné úrovně 11 %. U osob v produktivním věku se základním vzděláním mělo alespoň základní dovednosti 46 %, u vysokoškolsky vzdělaných
to bylo 95 %.
Více informací naleznete v nové publikaci ČSÚ Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi osobami – 2025.
Více o výběrových šetřeních u domácností
Jedním z mnoha zdrojů dat ČSÚ jsou i pravidelná výběrová šetření u domácností. Jedná se o šetření, kdy tazatelé ČSÚ navštěvují náhodně vybrané domácností po celém Česku a získávají od nich údaje, které nelze získat z jiných zdrojů. Nasbírané údaje pomáhají například měřit zaměstnanost a nezaměstnanost, poskytují informace o využívání digitálních technologií, cestovním ruchu, zdraví a životních podmínkách obyvatel Česka nebo účasti dospělých na vzdělávání. Více informací o domácnostních šetřeních naleznete na webu ČSÚ.
Zdroj: Český statitstický úřad