Projít se po hladině rybníka? Pohladit vůdce vlčí smečky, který si v neděli hraje s batolaty na návsi? Případně si příjemně popovídat se sochami, zdobícími to zvláštní městečko?
To vše a ještě mnohem více můžeme zažít při návštěvě Svatého Jiří, který ukrytý v lesích mezi horami, odolává prvním nesmělým i smělejším pokusům venkovního světa (světa líných řek a širokých rovin) o proniknutí do jeho výsostného území a výsostných rybničních a potočních vod.
O to, aby ten průnik nebyl příliš zraňující, se snaží Odysseus, který se po patnácti letech vrací do svého magického rodiště, aby vzbudil pozornost svým zmrtvýchvstáním a našel tam lásku. Pomáhá mu v tom farář Metoděj Třiačtyřicátý, který již dlouho tuší, že nová doba nezůstane za horami, ale pomalu a jistě je ovládne.
Poznáváme také Odysseova bratra, který zachránil půvabnou a tajemnou Julii, němou a přesto výmluvnou ve své kráse a dobrotě srdce. Baví nás obyvatelé oplývající pro nás úžasnými a pro ně samozřejmými schopnostmi, jako jsou kácení stromů bez sekery, lámání skály pouhou vůlí a chytání ryb bez sítí a udic. Obdivujeme Marii s rukama jako mech, která pouhým jejich přiložením vyléčí vše, co sousedy bolí a trápí. Nestačíme se divit, když potkáme anděla, jak míří na kadibudku.
Kniha Letnice, vítězka loňské Magnesie Litery, nás s sebou vezme do světa, „kde by chtěl žít každý“. Alespoň na čas, na dobu, než ji dočteme, tu knihu laskavou, která nás osvěží, jak voda z pramenů toho zvláštní místa, vzniklého ve fantazii spisovatele Miloslava Hlauča.
Kniha nejen pro milovníky magického realismu, který je ovšem v tomto českém pojetí opravdu neodolatelný. Podle mého názoru muselo dílo zrát v autorovi léta, než ho jako svou prvotinu poslal do našich knihoven a srdcí. Děkujeme.
FOTO: Nakladatelství Paseka
