Willendorfská venuše, která byla nalezena 7. srpna 1908 při stavbě železnice nedaleko Křemže v Dolním Rakousku, patří k nejstarším doposud objeveným uměleckým zobrazením lidské postavy. Stáří 11 centimetrů vysoké paleolitické vápencové sošky je odhadováno na 25.000 let. Jejím současným domovem je vídeňské Přírodně-historické muzeum.
O něco starší i cennější než rakouská venuše je její moravská varianta - slavná Věstonická venuše, která byla objevena v roce 1925 (datovaná je do období 29.000 až 25.000 let před naším letopočtem). A podle nejnovějších poznatků je možné, že z Moravy pochází i Willendorfská venuše, která byla patrně vyrobena z kamene ze Stránské skály v Brně.
Obdobné figurky, hlavně sošky žen - takzvané venuše, ze starší doby kamenné se našly také ve Francii, Německu, Itálii, na Ukrajině, v Rusku nebo na Slovensku. Nejstarší doposud objevené zpodobnění lidské postavy na světě - Švábskou venuši - vytvořil pravěký umělec asi před 35.000 až 40.000 lety. Z Moravy pochází i další významný nález - Landecká (též Petřkovická) venuše stará asi 23.000 let.
Willendorfská venuši objevil rakouský archeolog Josef Szombathy. Soška představuje nahou, symetricky provedenou obézní ženskou postavu s hlavou skloněnou k hrudi. Provedení je realistické, zbytky červeného barviva nasvědčují tomu, že jím byla původně pokryta celá plastika. Přesný výrobní postup venuše není znám.
