Můj nejsilnější zážitek roku:
Jak mi nebe poslalo Áju

17. 12. 2014

Můj příběh Zážitek roku 2014

Hodnocení:

(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Soňa Prachfeldová 20.12.2014 19:27

Dojemné, zase mě začalo bolet srdíčko, před měsícem mi umřela Hesynka skoro 14 let, nádherný chodský pes, povaha překrásná a moc se mi po ní stýská.

Marcela Zvadová 20.12.2014 13:28

Děkuji za příspěvky.Je pro mne milé zjistit, že nejsem sama, kdo miloval svoje zvířátko . přítele.Krásně to napsala paní Čadová, o tom vítání a procházkách,které jí chybí.Děkuji

Lidmila Nejedlá 19.12.2014 18:19

Rázujete hezky, sluší vám to a vypadáte na 3 a 3O let. Tak hodně štěstí.

Hana Rypáčková 18.12.2014 11:01

Láska je láska...Když chodí holky s pejskama.... Přítulný pes a spokojený manžel nebo spokojený pes a přítulný manžel.Obojí je prima.

Hana Čadová 17.12.2014 19:58

Marcelko, moc hezky napsané. Měla jsem pejska 15 let - kokršpaněla Endy. Když zemřel, také jsem plakala a bylo doma smutno. Nikdo nás nevítal! Díky Endymu jsem sehnala zaměstnání. Každý večer jsem se těšila až půjdeme na hodinovou procházku, kde bude asi 10 pejskařek a budeme si povídat. Nyní pejska už nechci, je to na několik let úvazek. Přeji Vám, aby Airin všem dělala hodně dlouho radost!

Zuzana Pivcová 17.12.2014 19:51

To jste napsala moc hezky. Často se to stává, že když člověk přijde o zvířecího společníka, přijde mu, až uzraje čas, do cesty za něj krásná náhrada, tedy spíš pokračovatel.

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha