Danila

Velmi nepříjemné, ale já bych si z toho nic nedělala. Pokud nejde o život, nejde o nic...

V případě,že bych psa měla,"vodil"by mě na procházku spíš on,než já jeho.Zvířátka mám ráda,ale v bezpečné vzdálenosti.Právě o tomto víkendu "přivítal"mou známou pes kousnutím a drápancem do hlavy.Možná mu dobře "nevoněla",je to taková "fintilka",nicméně má teď nejnovější módu účesu - půl bez ,půl vlasy.A 9 stehů! Tak pozor,i pejsci "mají své dny"!

Paní Zdenko, já mám ráda pejsky v článcích na papíru a potom na vodítku. Mne totiž jeden šílený pesan pronásledoval v pustině na kole, kde jsem udělala snad světový rekord v rychlosti. Bohužel, právě v tu chvíli tam nebyli časoměřiči ani sanitka. Od té doby mám ze čtyřnohých kamarádů značný respekt.....:)

Jsem ráda, ,že můj článek vám všem vybavil krásné vzpomínky na ta roztomilá. chlupatá stvoření. Na Danilu nikdy nezapomenu a vždy se přitočím k nějakému boxerovi v parku a jsem ráda, když mi o něm něco hezkého panička vypráví. Jsou to nejlepší psi,které jsem poznala. Historek s Danilou mám plno, možná časem zas nějakou oživím.

Měli jsme kdysi také boxery, Arana a pak Barouška. Mám na ně moc hezké vzpomínky a strašně moc ještě hezkých historek :-))

Tedy se psy nemám zkušenosti, ale zrovna včera jsem viděla regulérně na vodítku dítě ...

Paní Zdenko, mě vždy potěší, když někdo má boxery, já je mám už půl století, mám dva , užili jsme si s nimi a užíváme srandy a pohody, říkám jim oůl člověka.

Alenko, JÁAA, ten můj drobeček plaval i s tím vodítkem za klackem... Mne nikdy takovéto situace nenaštvou, naopak, i když jsem myslela, že syna nejdříve proplesknu, zasmáli jsme se. Naštěstí bylo teplé jaro, takže jsem byla docela na lehko oděná. Fotku Oskara dávám za chvilku do fotogalere - Oskar, koukněte na krasavce

Moc vtipné od syna,takže jste se i nečekaně vykoupala.A kdo vylezl rychleji z rybníka?Mám hádat?

Tak si lidičky představte, jaké to je mít na dvorku vítacího sedmdesátikilového leonbergera . Zbývají vám jen dvě věci. Buď se opřít zády o zeď, aby jste tu váhu ustáli, nebo mít vždy cokoliv " žracího" po ruce a okamžitě, nežli začne vítací ceremoniál, vrazit mu to do tlamy. Leon miluje vodu, kdykoliv a jakoukoliv. Jednou jsem šla se synem a Oskarem, po hrázi rybníka. Krátké silné vodítko / spíš lano/ jsem měla omotané okolo zápěstí. Syna nenapadlo nic chytřejšího, nežli v nestřeženém okamžiku / já jsem nestřežila/, hodit mu klacek do vody. Více není třeba dodávat... sedmdesát kilo ve skoku -- nemáš šanci!!!!