První polibek

Nádherné vyznání, paní Jitko. Je dobré mít takovéto vzpomínky. Dělají nás stále mladými.

Pěkné vzpomínky,které nám připomněla paní Jitka.Díky.

Též mi bylo 15.Tak akorát věk na opravdovou pusu.

První pusu si asi pamatuje každá žena. Já ji sice nedostala na 1.máje, ale bylo to po filmu Hrabě Monte Christo se Jeanem Maraisem a mně bylo také 15 let . Byl listopad a mlha, ale bylo to krásné.Tu pusu mi dal můj budoucí manžel.

Tak to já si na první pusu i jméno kluka pamatuji dodnes. Taky mi bylo 15 a taky se jmenoval Franta. Já šla z pionýrského domu, když jsme se poznali. Příště na mě čekal, a pak zas, a pak první pusa. Myslela jsem, že to na mně každý pozná a doma jsem si rty myla a myla. On možná nevěděl, že to byla pro mne ta první pusa. Někdy se potkáme, pozdravíme. Znám i jeho ženu. Já vím, ale ona ne.

Jsou zážitky, na které se nezapomene celý život, i když třeba neměly nějaký hluboký smysl a pokračování. Ale něco nám říct přece jen měly. Třeba nám pomoci udělat první krok, odlišit dobré a nedobré, vyzbrojit nás trpělivostí, zklidnit ducha. Moc hezky jsi to ostatním připomněla.

Jitko,. jsou okamžiky, na které se nezapomíná. Přesto mi dalo hodně práce, než jsem si vzpomněla na jméno toho, kdo mě poprvé na lavičce v parku daleko od středu města políbil. Kdy, to už nevím. Jmenoval se Luboš, a kdoví kde a s kým tráví podzim života.

Já první polibek dostala na jedné vesnické zábavě, která byla v lesním háječku od moc hodného chlapce, a také moc pohledného. Je to už 40 let a do dnešního dne jsme velcí přátelé a oba na tuto zábavu moc rádi vzpomínáme. Protančili jsme spolu celý večer při dechové hudbě. Oba jsme chodili do tanečních a oba jsme tuto hudbu měli moc rádi a máme dodnes