FOTO: archiv autora

Kouzlo časů minulých: Kolonka na Letné

15. 7. 2015

Když jsem poprvé vstoupil za bránu Kolonky, prostoru, kde stálo deset pavilonů pražské studentské koleje, neměl jsem ani páru o její historii. A celých pět let jsem si užíval studentského života, poslední tři spolu se svou rodinou, a nijak jsem se o ni nezajímal.

Kouzlo časů minulých Můj příběh

Autor: Jaroslav Kašík

Hodnocení:

(4.6 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Danka Rotyková 5.7.2020 12:52

Naprosto rozumím té nostalgii. Ta mne přepadne vždy, když na místě něčeho pěkného vidím něco, s čím se neztotožňuji.

Dana Puchalská 5.7.2020 11:57

Vida, další zajímavý příspěvek z minula. Děkuju.

Jana Šenbergerová 5.7.2020 08:37

Hezké, i když zároveň smutné. Vždycky je mi trochu líto, když zmizí místo, ke kterému mám nějaký vztah. Pokud ho nahradí něco hezkého, nebo aspoň užitečného, snadno se s tím smířím. V opačném případě ho opatruji ve svých vzpomínkách.

Zuzana Pivcová 15.7.2015 15:20

Ano, kousek historie a Vaše osobní zážitky. Mám ráda Vaše vyprávění, nepříliš dlouhá, vtipná, kulturně podaná a jazykově správná. Díky.

Jarmila Komberec Jakubcová 14.7.2015 22:18

Hezká vzpomínka na časy minulé. Mám moc ráda takové vzpomínání a je škoda, že takto zaniklo mnoho krásných míst jak v Praze, tak i u nás v Plzni.

Hana Rypáčková 14.7.2015 21:56

Hezké vzpomínání.Tunel Blanka to tam přeoral.U Sirotčince se před pěti lety propadl ten bagr..Na pomníku je vidět, jak to byl rozsáhlý komplex budov.Je stále na Špejcharu.

Soňa Prachfeldová 14.7.2015 21:08

Až když uplynou léta, člověk se rozvzpomínává na časy studentské a až tehdy oceňuje, jak to bylo hezké. Inu mládí , to bere vše jako běžnou věc, i my tací byli. Hezká a milá vzpomínka pane Kašíku.

Zpět na homepage Zpět na článek

Irena (67 let): Ze snachy se po svatbě stala semetrika, ale syn to nevidí

Když se syn ženil, byla jsem šťastná. Bylo mu už šestatřicet, předtím pořád budoval firmu a já se bála, že se nedočkám vnoučat. Jeho vyvolená se ke mně chovala moc hezky, chodily jsme spolu do kaváren, pořád seděla u nás a já si lebedila, jak dobře si kluk vybral. Svatba idylu změnila.

Irena Stejskalová

Jak jsme šli na houby a našli „balón“ aneb padesátá léta minulého století

Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z kraje padesátých let. Byl to ten rok, jak v rádiu hlásili, že k nám začaly létat ze západu balóny, co mají pod sebou zavěšeny koše, nebo schránky s letáky a jiným štvavým a propagačním materiálem.

František Matoušek