FOTO: archiv autorky

Můj plán: Hlavně vydržet!

25. 4. 2016

Můj příběh soutěž - můj plán

Autor: Naděžda Špásová

Hodnocení:

(5 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Soňa Prachfeldová 28.4.2016 15:37

podivila ...

Soňa Prachfeldová 28.4.2016 15:37

Naďenko , radosti, starosti o nás a o děti a vnoučata, to máme všichni podobné i ty protivné nemoce, ale my se nedáme . Pozdravuje Tě Helča, moc se podovola, když mi nahlédla přes rameno, já na íčku a řekla - Naďa je hrozně fajn a já - já to vím - byli jsme v Doksech :-)

Anna Čípová 28.4.2016 07:52

Paní Naďo, držím palce, ať se splní všechna přání. Vím dobře o čem jsou vaše řádky. V květnu 2014 jsem dostala podruhé dar života a od té doby se snažím každý den prožít něco pěkného. Moc pěkně jste to napsala, slzy vstoupily do očí. Díky.

Drahomíra Stínilová 27.4.2016 23:24

Moc milý článek a je vidět, že je s chutí napsaný.

Danuše Onderková 27.4.2016 19:15

Moc pěkně napsáno, Nadi. Držím pěsti, aby ti vše vyšlo.

Naděžda Špásová 27.4.2016 18:49

Ještě bych chtěla napsat, že na fotce jsou moje děti, vnučka a snacha.

Naděžda Špásová 27.4.2016 18:47

Děkuji za povzbuzující slova. Álo T., v Doksech jsme si s mužem povídali s tvým Zbyňkem, taky jsi to neměla zrovna jednoduché. I tobě přeji plnění tvých plánů.

Alena Tollarová 27.4.2016 18:36

Naďo, sice jsem Tě poznala jen letmo, ale jsem přesvědčená, že svoje plány splníš na takových ..... nebudu psát konkrétní číslo, ale je vyšší než sto - procent!!!

Jaroslava Handlová 27.4.2016 18:26

O plánech, které umí narušit vážná nemoc, také něco vím. Nejen proto Ti přeji, ať dokážeš své plány zrealizovat k potěše sebe i svých blízkých - ano, hlavně vydržet! Naďo, fandím Ti.

Jana Šenbergerová 27.4.2016 15:02

Držím pěsti! MM, i když si fandíš, tak musím napsat, že se ti to moc povedlo. :-)

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Vůně léta: O letním snění

Horký téměř letní den, slunce se kutálí po nebi a paprsky objímá zem.

Dana Kolářová

Volha a já

„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo se mě v divadle pár mladých herců, když na obrazovkách běžela minisérie Volha. Pracovala, a tady máte, jak jsem to tehdy vnímala, a jak to vidím dnes.

Zuzana Zajícová

Přízrak v nočních ulicích, aneb přílišná hygiena škodí

Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer zachumlaná v měkoučkém županu v křesle ve společnosti slečny Marplové. Idylka.

Iveta Markusová

Velká voda v Bohumíně aneb Jak se stát Robinsonem

Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro jistotu z chodníku telefonuji. Sekretářka zvedá telefon a na můj dotaz, zda je na radnici starosta a zda mohu přijít, tlumočí tento dotaz na patřičná místa.

Hana Práglová