Naděje klokotá
jak pramen z tajné štoly,
ticho mě nezebe
a smutek nehryže,
v románu života
přibyly kapitoly
a pohled do nebe
je můj stav bez tíže.
Cesty se klikatí
jak křivky mého těla,
s odvahou vrtkavou
a vírou ve dlaních,
slunce mě pozlatí,
léta mě nepozřela,
tam někde nad hlavou
je slyšet dívčí smích.
 
		 
                         
                         
                         
                         
                         
							 
							 
							 
							 
							 
							 
					 
					 
					 
					 
					 
             
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								