Foto: autorka

Příběh na 50 slov: Střípky z Rožnova

26. 6. 2017

O rožnovském setkání již mnoho bylo napsáno. Že přátelé se schází, že se rádi vidí, že se umí bavit, že si rádi povídají, že si dárky dávají, že si program připravují, že pomoci si váží, že na sebe nezapomínají, že své přátelé milují. I hůlky. Ty němé společníky našich cest.

Můj příběh

Autor: Dana Kolářová

Hodnocení:

(5 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Dana Kolářová 18.1.2020 14:13

Děkuji Květuško. Také se ráda k setkání íčkařů vracím.

Květuše Pinkasová 18.1.2020 07:57

Ano, Danuško i po 3 létech jsem si díky Tobě vzpomněla na krásné ičkové setkání na Bečvě, díky tvé 50 se vším co se do ní vešlo...

Dana Kolářová 1.7.2017 08:06

Děkuji všem za milá slova a těším se na další setkání.

Dagmar Bartušková 27.6.2017 15:17

Dano, tímto kratičkým příběhem bylo řečeno vše. Bez hůlek zdraví Ája :-)

Dana Kolářová 27.6.2017 12:30

Oli, souhlasím. Jsme prima parta.

Marie Seitlová 26.6.2017 19:01

Danuš, pěkná vzpomínka na Rožnov a tobě stačí 50 slov a řekneš vše. Opravdu to bylo krásné setkání. Díky za tvé střípky.

Olga Štolbová 26.6.2017 15:19

Danuš, prima a díky. Že se nám všem líbilo, že jsme rádi spolu a že jsme prima parta, dokazují všechny články i článečky a hlavně fotky. Tleskám...********

Elena Valeriánová 26.6.2017 13:14

Ano, Danuško, máš pravdu. Je to super,vzpomínky i Tvých padesát slov.

Zuzana Pivcová 26.6.2017 10:27

Díky, Dano, žes dala další originální rožnovskou vzpomínku.

Alena Tollarová 26.6.2017 10:06

I padesát slov ke vzpomínce stačí. A navrch těch pár fotek, kde radost v očích všech se zračí.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Dušičkový den

Mám jako mnozí z vás hodně rodinných příslušníků i známých, kteří už jsou na věčnosti. Proto celý…

Marie Ženatová

Anděli, přeji si...

Nejsem věřící, do kostela jsem nechodila. Věci mezi nebem a zemí chci vidět, slyšet, ohmatat si, cítit, ochutnat. Jakmile na mě někdo vybalí čakry, mantry, meditace, duchovní síly a podobné cesty, kanály, směry, vyslechnu, ale nezapojím se.

Jana Vargová

Dopis: Vyznání

Píši ti dopis, který nikdy nepošlu a který nikdy nebudeš číst. Neptej se, proč tohle vyznání patří…

Jana Tesařová

Taneční a můj první polibek

Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se těšila do tanečních. Přiznávám ale bez mučení, prožívala jsem součastně i určité obavy. Jelikož byla moje maminka vdova, penězi jsme příliš neoplývali a já jsem se obávala, zda maminka vůbec finační stránku zvládne a do kurzu mne přihlásí.

Ludmila Kučmerčíková,Ing.