V letošním roce slaví milovníci vína třicáté narozeniny oblíbeného rodáka ze Slovácka, Moravského muškátu. Tato bílá odrůda se „narodila“ ve Šlechtitelské stanici vinařské Státního podniku Oseva v Polešovicích na Uherskohradišťsku a byla v roce 1987 zapsána do Státní odrůdové knihy pod zkratkou MOPR, v níž byly zachyceny obě rodičovské odrůdy, později byla přejmenována na Moravský muškát.
Po dlouhých dvaceti pěti letech křížení Muškátu ottonel a staré rakouské odrůdy Prachtraube odrůdu uvedl do života Ing. Václav Křivánek. Ve šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích pracoval od roku 1953 do roku 1990. Vinařská a zahrádkářská veřejnost jej znala jako špičkového znalce z četných odborných publikací a přednášek. Ve Státní odrůdové knize po něm navždy zůstanou zapsány další vyšlechtěné odrůdy zvučných jmen - Olšava, Vitra a Pola, podnožová réva Amos či červený Sevar.
Najdeme ho všude
Moravský muškát se v krátké době stal nejrozšířenější původní tuzemskou odrůdou. V současné době představuje asi dvě procenta z celkové výsadby vinic. Hlavy moravského muškátu najdeme ve všech vinařských podoblastech. Nejkrásnější vína však dává v chladnějších polohách, kde má více kyselin, a tím i výraznější muškátové aroma. Proto se nejvíce pěstuje na Moravě na Uherskohradišťsku a Mutěnicku. Na českých vinicích, hlavně v Žernosekách a v Mělníku. Hojně je zastoupen také na slovenských vinicích. Zpracovat muškát není jednoduché, má nižší obsah kyselin, proto je nutné sklízet hrozny včas a při zpracování je třeba zabránit odbourání kyselin, aby vína nebyla plochá, ale jak říkají vinaři: „Pěkně kulatá“. Josef Jež, dlouholetý předseda uherskohradišťského sdružení Vinaři Mařatice má ve svém vinohradu na sto hlav Moravského muškátu. „Tuto odrůdu sklízíme ještě v době, kdy je teplo, a tak je ve vinohradu plno vos, včel a much. Lapáme je sice do návnad, ale stejně se žihadlům nevyhneme. Ale to už patří k naší práci,“ říká vinař Josef Jež.
Na zdraví MM i nám všem!
Moravský muškát se ve skleničce třpytí žlutavou jantarovou barvou a vydává nádhernou květinovou vůni. Vína jsou vhodná jakou součást cuvée (směsí) i k výrobě sektu. Odrůdová vína se vzhledem ke svým vlastnostem naopak nehodí k archivaci. Chutí výtečně souzní s mořskými plody, jemnými paštikami či sladkými dezerty. A tak, až si budete na zdraví připíjet sklenkou našeho Moravského muškátu, vzpomeňte si také na osvíceného císaře Josefa II. Byly to právě jeho reformy, které umožnily rozvoj vinařství vPolešovicích. Zrušením cisterciáckého kláštera na Velehradě, kterému zdejší pozemky patřily, se vinice dostaly do rukou polešovických poddaných. Ti se chopili příležitosti a vinohradnictví poté zaznamenalo velký rozvoj. Vyrostla řada sklípků a sklepů, kam si na vynikající víno můžete přijet dodnes.
Alena Kučerová pro portál i60
