Stmívá se

Stmívá se, stmívá,
vždyť už se připozdívá,
tvá náruč na mě nečeká
a mně se tolik stýská,
když cesta tvá je daleká
a dálka je tak blízká.

Stmívá se, stmívá,
mně smutek neprospívá,
zas chci tě pevně objímat
a usnout jako dítě,
už žádné strasti nevnímat,
kdy znovu uvidím tě.

Stmívá se, stmívá,
i bolest odeznívá,
vždyť znáš mě jen ty jediný
a vnímat budeš stále
a plynout budou hodiny
v té souhře nenadálé.

Jen sen mi zbývá,
když už se rozednívá.