Galerie V. Preissiga ve Světci. Foto: autorka

Příběhy první republiky: Vojtěch Preissig - ze Světce do světa

23. 7. 2018

Obec Světec najdeme u Bíliny v severních Čechách, v úpatí Českého středohoří. Historická obec i její přilehlé osady doplatily na povrchovou důlní činnost, takže postupem času se ze zemědělské oblasti stalo území, které bylo a je do současnosti velmi dotčeno těžbou uhlí.

Můj příběh Příběhy naší republiky soutěžní příspěvek

Autor: Soňa Prachfeldová

Hodnocení:

(5 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Soňa Prachfeldová 21.7.2020 21:50

Děkuji Martino

Martina Růžičková 20.7.2020 21:04

Zajímavě napsané připomenutí smutného osudu statečného člověka a umělce.

Soňa Prachfeldová 30.10.2018 19:07

Díky moc pane Libore za tak hezkou informaci.

Soňa Prachfeldová 30.7.2018 13:56

Díky za vaše komentíky. Co museli lidé protrpět dříve, byli stateční a psali dějiny. Naše dějiny. Pak mi přijde úsměvné, když leckdo žbrblá, kritizuje, vše ho rozčiluje a vlastně žije vůbec prospěšně ?

Oldřich Čepelka 28.7.2018 01:04

Zajímavý příběh. Dnes jsem napsal tři krátké , zveřejním později, snažím se ověřit nějaká fakta, s tím bývá práce.

Libor Farský 25.7.2018 20:53

Opravdu zajímavé.

Naděžda Špásová 24.7.2018 10:34

Soni, zajímavý článek. :-)

Dagmar Bartušková 24.7.2018 08:03

Díky za přiblížení takové osobnosti, jakou byl pan V. Preissig.

Blanka Macháčková 24.7.2018 07:50

Osudy některých lidí byly velice zajímavé, ale smutné. Děkuji za přiblížení tak silné osobnosti.

Dana Puchalská 23.7.2018 16:01

Zajímavý článek. Díky.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Moje dovolená před šedesáti lety: Horčáky

Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.

Vlastimila Kosorínová

Přízrak v nočních ulicích, aneb přílišná hygiena škodí

Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer zachumlaná v měkoučkém županu v křesle ve společnosti slečny Marplové. Idylka.

Iveta Markusová

Velká voda v Bohumíně aneb Jak se stát Robinsonem

Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro jistotu z chodníku telefonuji. Sekretářka zvedá telefon a na můj dotaz, zda je na radnici starosta a zda mohu přijít, tlumočí tento dotaz na patřičná místa.

Hana Práglová

Když nakupuje oděvy dáma středního a vyššího věku

Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se vynoří dva odvěké, siamsky spojené problémy: 1. co na sebe (šaty?) a 2. co pod ně.

Iveta Markusová