Foto: archiv autorky

Zvířata a já

26. 7. 2018

Můj příběh Soutěž Zvířata a já

Autor: Marie Ženatová

Hodnocení:

(5 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marie Ženatová 1.8.2018 16:48

Děkuji všem za všechna Vaše milá slova...

Eva Mužíková 29.7.2018 15:11

Maruško, hezké vzpomínání. Také jsem vyrůstala na vesnici, v mnohém jsme to měly podobné..

Hana Rypáčková 28.7.2018 20:51

Moc milé..

Zdenka Jírová 27.7.2018 23:47

Hezké vzpomínání, také jsem u babičky s bratrancem pásala husy a chodila do kurníku pro vajíčka.

Marie Doušová 27.7.2018 12:40

Hezké vzpomínání i z fotky čiší klid a pohoda.

Jitka Caklová 26.7.2018 21:37

Milá Maruško, ani nevíte, jak blízké je mi Vaše psaní. Slovo od slova, od odstavce k odstavci, jak byste popisovala příběh naší rodiny :-), jen s malým rozdílem na začátku. Tatínek byl synek z chalupy a protože si nevzal nevěstu, kterou mu rodiče vybrali, ale chudou služku, tak byl vyděděn a začínali v propachtovaném od nuly. Děkuji za připomínku mého dětství.

Věra Ježková 26.7.2018 19:16

Maruško, hezká vzpomínka. Pejsek je sympaťák.

Naděžda Špásová 26.7.2018 18:26

Maruško, jsem také z vesnice. My jsme ale hospodářství neměli, jen prase, králíky, kocoura a psa a babička měla drůbež. Pejska jsem si přivlastnila a láska k těmto chlupáčům mi vydržela dodnes. Ten berňák je moc hezký. Hezké vzpomínky. :-)

Dana Puchalská 26.7.2018 13:02

Je to moc hezká vzpomínka. Babička taky psa neměla. Tedy ta v Brdech. Ta z Hané měla psa. A prý to byl kamarád, hlídal hlavně kluky, aby nelezli tam kam nesmí. Byl to prý německý ovčák. Ale nejlepšího hlidace6mela teta z Lovčic. Byl to oříšek Puntik.

Libor Farský 26.7.2018 10:59

Mně se to také moc líbí, navíc miluji retro fotky.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha