Ilustrační foto: pixabay.com

Příběh na 50 slov: Žralok

15. 12. 2018

Potvora. Kdo? No přece žralok. Objeví se nečekaně, rozruch způsobí. Doráží, doráží, až zaútočí. Klidná plavba Prahou je narušená a ohrožená. Co s tím? Vyzrát na žraloka. Utéct. Plesk, plesk. Nelze. Šklebí se čím dál víc. Zoufalství vzrůstá. Samá voda. A za rohem? Boty. Přistání v přístavu i60 je zachráněno.

Můj příběh

Autor: Dana Kolářová

Hodnocení:

(4.8 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Dana Kolářová 18.12.2018 18:03

Maruško, děkuji a přeji hezké dny.

Dana Kolářová 16.12.2018 18:13

Elenko, byla jsem tak soustředěná na hledání obchodu, že mě fotit ani nenapadlo.

Marie Seitlová 16.12.2018 13:09

Danuško, moooc děkuji za Žraloka . Jsi opravdu výborná na příběhy na 50 slov.

Alena Vávrová 16.12.2018 13:07

Dobře to dopadlo ;-)) .

Dana Kolářová 15.12.2018 23:45

Než jsem našla Obuv, musela jsem podrážku přivázat igelitovým sáčkem. Máš pravdu, Zuzano, bylo to dílo.

Elena Valeriánová 15.12.2018 22:21

Usmívám se. Včera na Karlově mostě jsem tuto situaci viděla na vlastní oči. Paní měla červené boty (botasky) a utrhla se jí podrážka od podpatku, strkala si tam kus kartonu. Chtěla jsem tu nešťastnici vyfotit, ale bylo tam tolik lidí a pořád se mi motali do záběru.

Zuzana Pivcová 15.12.2018 20:11

Jednou v létě na výletě mi upadla náhle u sandálu celá podrážka. To bylo dílo. Díky, Dano, dobře sis poradila. A nám to dobře podala.

Hana Lancová 15.12.2018 19:24

Chvilku mi trvalo, než mi to docvaklo. Paráda! :o)))

Jitka Hašková 15.12.2018 17:05

Bezva.

Dana Puchalská 15.12.2018 13:58

Super. Ano, sliby se plnit mají.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Dušičkový den

Mám jako mnozí z vás hodně rodinných příslušníků i známých, kteří už jsou na věčnosti. Proto celý…

Marie Ženatová

Anděli, přeji si...

Nejsem věřící, do kostela jsem nechodila. Věci mezi nebem a zemí chci vidět, slyšet, ohmatat si, cítit, ochutnat. Jakmile na mě někdo vybalí čakry, mantry, meditace, duchovní síly a podobné cesty, kanály, směry, vyslechnu, ale nezapojím se.

Jana Vargová

Dopis: Vyznání

Píši ti dopis, který nikdy nepošlu a který nikdy nebudeš číst. Neptej se, proč tohle vyznání patří…

Jana Tesařová

Taneční a můj první polibek

Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se těšila do tanečních. Přiznávám ale bez mučení, prožívala jsem součastně i určité obavy. Jelikož byla moje maminka vdova, penězi jsme příliš neoplývali a já jsem se obávala, zda maminka vůbec finační stránku zvládne a do kurzu mne přihlásí.

Ludmila Kučmerčíková,Ing.