Jako dřív

Znal jsi mé dotyky,
letmé jak krátká chvíle,
znal jsi mé návyky,
vzpomínky černobílé,
podzim i předjaří,
to všechno mé i tvé,
oči, jež zazáří,
a spánky prokvetlé.

Vím, mnohé ještě znáš,
úsměv mě z dáli zdraví,
když se však podíváš,
srdce se pozastaví,
nic není jako dřív,
ne, to jsem nechtěla,
a vlasy, žádný div, 
jsou teď už do běla.

Znám též tvé pocity,
byly i oboustranné,
má láska, to jsi ty,
a láska nezestárne,
dál ve mně přebývá,
zkus hledat chviličku,
možná se ukrývá
v jediném slovíčku.