Báby tramvajové

Taky mi to přijde genderově nevyvážené. Takový pojízdný lihovar je taky zážitek! Nebo fotbalový fanatik!

Zvládla jsem 20 bab a další až příště. Mám seriál skoro na týden. Pokud nebude mít pan Nekvasil zájem o dědky v podání Jany H., já bych zájem měla. Občas mám potřebu mít ucelený obraz. :-)

Odhadla jsem to dobře , bodů bude sto. A je, fakt jsem se vyloženě chechtala. To je úctyhodný výkon pane Nekvasile. Však ono je dědku protivných také dost.

Od svých 15 do 19 let jsem žila na Žižkově v domě který vypadal navals stejně jako v inscenaci "Byl jeden dům".Tramvají jsem denně jezdila do Grafické školy na Malé straně ale po svých spolucestujících jsem většinou nekoukala a ani je nestudovala.Mám proto ráda příběhy z ještě starého Žižkova.Dnes ty staré pavlačové nahradila nová výstavba. Stále na starý Žižkov nemohu zapomenout.

Moc hezký článek, pobavila jsem se až do konce. Váš sarkastický humor se mi líbí. Prosím napište ještě něco o cestě do Jižní Ameriky.

Vypadá to, že v těch poválečných letech bylo v Praze milion bab. Dědkové zřejmě neexistovali. Anebo jste zpracoval podrobnou studii všech bab, které jste za svůj život potkal...kdybyste měl zájem, já bych vám mohla konkurovat svým studiem dědků :-))

Já jsem bába netrpělivá, protože jsem nevydržela přečíst všechna písmenka. Ale nápad dobrý, vtipně zpracovaný.

Pobavila jsem se. V některým momentech jsem si vybavila povídku Šimka a Grossmana Moje jízda tramvají, ale pan Nekvasil svojí analýzou bab v pražské tramvají šel mnohem dál. Pozoruji, že většina jeho studií se týká seniorek a začínám nabývat dojmu, že baby ho iritují. Málo článků o dědcích. Snad příště. :-)

To je zřejmě sbírka takových figurek za několik desetiletí, anebo jezdím málo tramvají. Pamatuji si jen jednu paní (nechci ji nazývat babou), která při jízdě celou cestu komentovala formou monologu politickou situaci u nás. A jednoho pána, který se bezdůvodně začal navážet do vedle sedící čtoucí studentky stylem: No, to neumíte říct německy, že? To je samá angličina. Co vlastně dnes umíte, nic, že? Víte, co to je....? A jeden pán seděl hned za prostředními dveřmi autobusu na krajním sedadle, takže zabíral dvě místa. Nastoupila jsem a stála blízko něj sotva u schůdků ve dveřích. On mi začal dělat přednášku, že stojím tak blbě, až přese mě lidi nebudou moct vystupovat. Tak jsem mu řekla: Jo, od Vás to fakt sedí. On mě ale vůbec nepochopil.

Má to svoje mouchy.... Nicméně, to se tak často nevidí...Připomíná mi to některé pasáže Dantova Pekla a některé obrazy Hieronyma Bosche :-)