ilustrační foto: pixabay.com

Znesvěcená modlitebna

2. 5. 2019

Můj příběh

Autor: František MENDLÍK

Hodnocení:

(5.1 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

František MENDLÍK 7.5.2019 22:32

Paní Soňo musím vás upozornit, že tento příběh je starý dvacet let. Díky za příspěvek i pochvalu.

Soňa Prachfeldová 5.5.2019 15:17

Hlavně , že se Fanouš dlouho netrápil a živ je novou nadějí. Početla jsem si.

František MENDLÍK 4.5.2019 14:01

Pane Pátku, kde se tady berete? Nemusíte ty mé povídky přece číst. Ale upozorňuji vás, že na internetu je čte pět tisíc hlupáků a Vyškovské noviny mají náklad patnáct tisíc výtisků A nechejte toho! Napište také něco, ať víme co jste zač.

Lidmila Nejedlá 4.5.2019 12:45

Fanouš byl číslo!

Zorka Horká 4.5.2019 09:28

Dneska jsem znova o téhle povídce popřemýšlela. Františku, tys to znesvěcení možná nepochopil. To bylo boží znamení, ta pos...á modlitebna. Na Barboru se vykašlat a jít v ústrety dnům příštím. Barbor je jak naseto :-) :-) :-)

Alena Vávrová 3.5.2019 19:01

Dobrá práce!

Růžena Kuželková 3.5.2019 06:07

Pane Františku.dík za příjemné ráno,hned svět vypadá přívětivě,doufám,že nás nenecháte dlouho čekat na další příjemné čtení.Jen víc a houšť

František MENDLÍK 2.5.2019 21:28

Zuzanko vy jste byla u toho. Vyhrabal jsem zcela první povídky z roku 2012. Předpokládám, že za sedm let už je nikdo nepamatuje. No a protože vyšly i ve Vyškovských novinách, tam jsou ilustrovány.

Zuzana Pivcová 2.5.2019 20:21

Já jsem si, Františku, připomněla Vaše začátky zde. Ještě si to dost pamatuji. Jen bych k Vašim článkům občas potřebovala dodat titulní obrázky. Někdy se ze všeobecných fotodatabází těžko vybírají.

Dana Puchalská 2.5.2019 16:42

Pobavila jsem se, děkuju.. :-) :-)

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha