Obrazy na Křížové cestě

4. 5. 2019

Hodnocení:

(5 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Soňa Prachfeldová 7.5.2019 08:32

Chodím ráda po křížových cestách a radují se z těch, o které se s láskou pečuje a ještě více z lidí, kteří je restaurují a chteji6 zachovat do budoucna.

Marie Seitlová 7.5.2019 08:08

Jani, děkuji za článek, je zajímavý i pěkné fotky.

Danka Rotyková 6.5.2019 00:08

Nádherné.

Elena Valeriánová 5.5.2019 18:42

Zlatohorsko kraj pokladů. A krásy.

Mirek Hahn 5.5.2019 15:48

Krásné místo ! Křížové cesty mne zajímají.

Jitka Hašková 5.5.2019 13:55

Děkuji, jsem ráda, že se kapličky na mnoha místech obnovují.

Jana Šenbergerová 5.5.2019 08:05

Ivano, není proč se omlouvat, občas se to stane. Možná mě to mělo trknout, abych se dověděla, co jsem nevěděla.

Libor Farský 5.5.2019 00:04

Krásné, děkuji

Jana Šenbergerová 4.5.2019 19:48

Děkuji za všechny příspěvky. Hodně lidí na článek aspoň kliklo, i když nekomentovali. Mám z toho radost, protože vím, že jsem se nesnažila zbytečně.

Jana Šenbergerová 4.5.2019 19:46

Zuzko, máš pravdu. načetlo se to asi 6x. Lekla jsem se, když jsem viděla ten dlouhatánský seznam, tak jsem se dala do čtení. Mnohé dárce znám osobně. Vzhledem k tomu, že sem jezdí spousta lidí i z Polska a Německa na poutě ke kostelu Marie Pomocné určitě se to šířilo rychle i ústním podáním a na stránkách spolku Bernard. V řadě německých měst vychází časopis pro rodáky ze Zlatohorska, kteří byli odsunuti. Dost Němců tu i zůstalo, ale dříve na sebe neupozorňovali a také už jich mnoho zemřelo.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Vůně léta: O letním snění

Horký téměř letní den, slunce se kutálí po nebi a paprsky objímá zem.

Dana Kolářová

Volha a já

„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo se mě v divadle pár mladých herců, když na obrazovkách běžela minisérie Volha. Pracovala, a tady máte, jak jsem to tehdy vnímala, a jak to vidím dnes.

Zuzana Zajícová

Přízrak v nočních ulicích, aneb přílišná hygiena škodí

Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer zachumlaná v měkoučkém županu v křesle ve společnosti slečny Marplové. Idylka.

Iveta Markusová

Velká voda v Bohumíně aneb Jak se stát Robinsonem

Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro jistotu z chodníku telefonuji. Sekretářka zvedá telefon a na můj dotaz, zda je na radnici starosta a zda mohu přijít, tlumočí tento dotaz na patřičná místa.

Hana Práglová