Ilustrační foto: pixabay.com

Příběh na 50 slov: Pohled z okna

8. 8. 2019

Podívala se z okna. Zase tam stál. Díval se jejím směrem. Vysoký rozložitý, pevný jako skála. Krásný v každé době. Záviděla mu. Chtěla by znát jeho myšlenky, jeho příběh, jeho budoucnost. Chtěla by ji sdílet s ním. Šla pomalu do jeho stínu jako do ráje. Jen říci, myslet, okusit. Ořešák.

Můj příběh

Autor: Dana Kolářová

Hodnocení:

(5.2 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Oldřich Čepelka 20.8.2019 07:58

To jste dělali tak, že jste napsali mnoho slov a pak vyškrtávali a zkracovali? Mně to jde dobře opačně: Napíšu minipříběh třeba na 30 nebo na 40 a pak jen vymýšlím vatu, aby jich bylo nakonec 50.

Dana Kolářová 18.8.2019 18:12

Souhlasím, není to jednoduché a děkuji.

Jan Zelenka 17.8.2019 20:52

Moc pěkné. Psát krátký příběh na 50 slov, tak, aby měl patu i hlavu, není jednoduché. V klubu jsme je psali také.

Dana Kolářová 12.8.2019 16:22

Díky Soni. Oloupané bílé jsou opravdu výborné.

Soňa Prachfeldová 10.8.2019 14:40

Danuško, vlastně Ty jsi poprvé přišla s Příběhem na 50 slov. Také mi tu od Tebe chybělo těch 50. A což jaké má teprve dobré plody - nejraději, když mohu ještě oloupat slupku, to je dobrota.

Dana Kolářová 8.8.2019 22:15

Eleno, díky a souhlasím.

Marie Ženatová 8.8.2019 20:00

Byla jsem jednou v jedné domácnosti, kde byl na dvorku rozložitý ořešák - já v tu chvíli už neviděla nic jiného... Jen jsem paní domácí říkala, vy máte to největší bohatství, které jsem v životě viděla a tím je lavička pod stínem vašeho nádherného ořešáku!

Elena Valeriánová 8.8.2019 19:30

Už mi tvé krátké a výstižné vlaječky chyběly. Každý by měl mít ten svůj ořešák.

Anna Potůčková 8.8.2019 18:55

Pod ním by se sedělo v těchto parných dnech !!!

Marie Měchurová 8.8.2019 17:33

Přesně takového vidím, když ráno otevřu oči...

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Milada (71 let): Rodina si mě předává jako pytel brambor

Od chvíle, kdy jsem ovdověla, se děsím každého listopadu. Protože v naší rodině začínají Vánoce už v listopadu. Dcera i snacha začínají běsnit. Jejich touha po dokonalých Vánocích je nezměrná a nejhorší je, že mě do ní chtějí zapojit. Což odmítám.

Redakce

Dopis Anně Shirleyové

Anna ShirleyováZelený důmAVONLEAOstrov Prince Eduarda Milá paní učitelko,dala jste nám za úkol,…

Vlastimila Kosorínová

Mladá, stará, toť relativní

Rozradostněná a poplatná jsem odcházela z práce. Všechny svěřené úkoly byly splněny, vše klaplo a nebyl žádný žlučový rozruch. Byl to takový hezký obyčejný pracovní den.

Jana Mesarčová