Polibky, mazlení. Mají to psi rádi?
Ilustrační foto: pixabay.com

Polibky, mazlení. Mají to psi rádi?

21. 9. 2019

Pusa na čumák, na hlavu, na bříško. Neustálé tulení se, hlazení, drbání. Snaha o nepřetržitý fyzický kontakt. Tak se mnoho lidí chová ke svým psům. Je jim to příjemné, ostatně, pejska si pořídili, aby jim přinášel radost. Jenže psi neumějí říct, zda je to příjemné i jim.

Lidé automaticky předpokládají, že to, co považují za příjemné, je příjemné i jejich psům. Jestliže je pro člověka přirozené, že pohladí dítě po hlavičce a políbí ho na ni, dělají to i svým pejskům. Jenže pro psa není pohlazení po hlavě zrovna to nejlepší, co ho může potkat.

Psům ani není příjemné, jestliže je někdo začne hladit, když spí. Mnozí lidé jim tak projevují svou lásku. Mají své pejsky tak rádi a dotýkání se jich jim dělá tak dobře, že prostě fyzický kontakt s nimi vyhledávají co možno nejčastěji. Typická situace: Pes spí ve svém pelíšku. Člověk se na něj dívá a říká si: Bože, on je tak roztomilý, jak je smotaný do klubíčka a jak má krásně složené ty pacičky. Lidský mozek zaplaví emoce a člověk se chová, jako by byl zamilovaný. Prostě nutně potřebuje svou lásku vyjádřit. Sehne se, pejska pohladí, dá mu pusu. Člověku je v tu chvíli dobře. Několik vědeckých studií potvrdilo, že dotýkat se psa je pro lidi jedna z nejpříjemnějších emocí. Dotek snižuje stres, krevní tlak a uvolňuje hormony serotonin, dopamin, oxytocin, tedy ty, kterým se říká hormony lásky a důvěry.

Počátky zkoumání toho, jak příznivě na lidi působí fyzický kontakt se psy, se datují do roku 1969, kdy americký psycholog Boris Levinson zjistil, že psi mohou velmi dobře fungovat jako terapeuti u emocionálně narušených dětí. Je autorem studie, která sice netvrdí, že by pes mohl nějakou lidskou nemoc svou přítomností mírnit, natož léčit, ale působí jako jakýsi katalyzátor, díky kterému se lidé zklidňují, je jim tak dobře, že získávají chuť do života, tudíž sílu s nemocí bojovat. Stalo se běžné, že psi jsou využíváni ke canisterapii, že se chodí mazlit s lidmi do domovů pro seniory nebo s nemocnými dětmi. Zkrátka, dodávají lidem sílu a radost.

A všichni si myslí, že mazlení dodává sílu a radost i psům samotným. Že jsou z něho stejně nadšení jako lidé. Jenže tak to není. Většina zdravých psů sice kontakt s lidmi vítá a je pro ně velmi příjemný, jenže často si pod pojmem ten ideální kontakt lidé a psi představují něco poněkud jiného.

„Problém je v tom, že lidé psy tak polidšťují, že úplně zapomínají, že psům nemusí být příjemné to, co je příjemné lidem. Chovají se k nim stejně jako k sobě navzájem a o to je chyba,“ upozorňuje odborník na výchovu problémových psů Rudolf Desenský.

Zajímavým projevem lidské lásky je objímání psů. Mezi lidmi sice je objetí projevem náklonnosti, ale pro psa to znamená, že je omezen v pohybu. Psi se mezi sebou neobjímají, tudíž to pro ně není přirozená situace. Je to pro ně podobný pocit, jako člověk, který je zahnán do kouta a má pocit, že nemůže uniknout. Neplatí to samozřejmě u každého psa, ale mnozí při objetí od člověka lehce odtahují hlavu, olizují se nebo naopak mají pevně sevřenou pusu. Jsou to znamená, že se necítí příjemně. Naopak, pokud je lidský způsob mazlení psovi příjemný, projevuje se to tak, že s k člověku ještě více tlačí. Každopádně mnozí psi různé pro ně nepřirozené způsoby mazlení ze strany lidí, které znají, tolerují. A i to je problém.

„Lidé často mají pocit, že pes musí vše tolerovat, snést. Říkají: Ale jemu to není nepříjemné, vždyť nic nedává najevo. Jenže když někdo něco toleruje, neznamená to, že je mu to příjemné,“ říká Magdalena Bahník Šimečková, další odbornice na výchovu psů a na canisterapii. „Dokážeme se psy spoustu věcí natrénovat, měnit jejich chování a dokonce i jejich emoce, ale přece jen jsme jiný druh. Oni vysílají jiné signály než my. My zježením srsti říkáme jen to, že je nám zima. Nevyceníme správně špičáky a o vrtění ocásky ani nemluvě. Komunikujeme jinak a nemůžeme očekávat, že oni budou komunikovat stejně jako my. Jen se můžeme učit jejich komunikaci pochopit,“ dodává.

Typickým příkladem, kdy pes něco toleruje a lidé si myslí, že je z toho nadšený stejně jako oni, je hlazení po hlavě a po čumáčku. Jedná se o další projev lidské lásky, který ale psi mezi sebou nepoužívají. Nemají z něj požitek, radost. Pro psa je ruka nad hlavou spíše hrozba, ale pokud se jedná o ruku člověka, kterého znají a důvěřují mu, tento svůj nepříjemný pocit potlačí, nedají ho najevo. Odborníci na výchovu psů radí, aby si lidé více všímali, co je jejich psovi příjemné a neposuzovali míru příjemnosti podle lidských měřítek. Mnoho psů je šťastnější, když je člověk hladí po hrudi, zádech nebo boku, než když jim dává pusu na čumák, což naopak lidé považují za nejvyšší projev přízně.

Líbání psů je v poslední době velké téma, které se už dostalo do centra pozornosti vědců. Britský profesor virologie John Oxford v práci na toto téma uvedl: „Možná by bylo dobré, kdyby si lidé více uvědomili, že pes tráví asi polovinu svého života tím, že na procházce očichává různé odpadky, trus jiných psů a další nepěkné věci. Takže čenich psa je vlastně shromaždiště virů, bakterií a choroboplodných zárodků všeho druhu. Známe případ, kdy jedna žena skončila na jednotce intenzivní péče a lékaři nemohli přijít na to, odkud se k ní dostal určitý druh bakterie. Nakonec se ukázalo, že ho získala ze slin svého italského chrtíka, protože měla poraněná ústa. Takže k přenosu muselo dojít při mazlení.“

Psi jsou pro mnoho lidí velmi důležitými životními parťáky, pro mnohé dokonce i smyslem života. Zejména pro lidi, kteří žijí sami nebo v nepříliš povedených vztazích, často pes představuje největší zdroj porozumění a přátelství. Všichni majitelé psů se shodují v tom, že jim pes dává mnoho lásky. Většina z nich se snaží mu lásku také dávat najevo. Ale jen menší část z nich se zajímá o to, zda to dělá správným způsobem. A tak jsou nakonec někteří pejsci lidmi tak umazlení, až z toho mají spíše stres.

pes
Hodnocení:
(5.1 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jiří Lupoměský
Jakkoli čtu články paní Hofmanové docela rád, tento se jí tedy opravdu nepovedl. Souhlasím s paní Dudkovou zejména v tom, že každý pes je jiný, je to osobnost se svými plusy a minusy (jako my lidé) a když ho mám rád, tak vycházím právě z jeho povahy. Máme psy od r. 1986, takže už nějakou zkušenost máme, a jak už jsem napsal v jiném komentáři, pejskové jsou - zejména v dnešní neupřímné společnosti - něco, co člověku hodně dává. A pokud jde o pana Desenského: nevím, kdo mu udělil titul "odborník na výchovu problémových psů", ale i v tomto případě plně souhlasím s paní Dudkovou: za hodně peněz málo muziky (měli jsme u něj svého dobrmana a už nikdy bychom to neudělali znovu). Tož tak, to je můj názor.
Anna Dudková
Článek psal někdo, kdo psům asi moc nerozumí, nebo zevšeobecňuje a argumentovat panem Desenským? Ten člověk si na psech honí ego a udělal si živnost, přitom se na ně dívá spatra. Hodně názorů, má dle mé zkušenosti, zcela mimo mísu. Každý pes je jiný, jak tu správně zaznělo, takže je na nás majitelích, naučit se u psa i ostatních mazlíků vnímat, co má a co nemá ten který rád. Jeden se při pohlazení odtáhne, druhý je vyžaduje. Třeba naše fenka, když ji přestanu hladit po hlavě, podebere mi ruku čumákem a zkušeným nadhozem ji dopraví přesně na temeno, a tak by to vydržela snad napořád. Druhý má raději drbání na náprsence nebo na hrudníku. Třetí vyžadoval užší fyzický kontakt při vítání, když jsme se vrátili domů, rád se nechal hladit, a ano, mimo hlavy, a nesnesl, aby kdokoliv z nás včetně ostatních zvířat stáli nad ním, to vrčel z pocitu ohrožení. Podobně to mají a měli i ostatní naši pejsci a kočiny. Ano, líbat psa na čumák není zrovna dobrý nápad, i když z jeho strany se tomu občas člověk nevyvaruje. Nicméně výkřiky o tom, jak je to hnusné, že pes olizuje kdoví co, je vtipné v kontextu toho, co vše si lidé při erotických hrátkách navzájem olizují, pak třeba políbí na ústa děti, nebo se napijí z hrnku třeba v kavárně a vy ho po těch cizích olizovačích dostanete a určitě ne vydezinfikovaný.
Milan Hofman
Líbání psů na čumák nebo kamkoliv jinam nebo se nechat od nich olizovat je nechutné, stejně tak jako nechat je lézt do postele, na sedačku nebo s nimi dokonce spát. A mám psy opravdu velice rád, měl jsem dlouho dobrmany - nádherné a vychované - ale vždycky jsme měli naprosto jasně určené a vzájemně respektované role a vztahy a všichni jsme byli spokojení. Dnešní doba je takovým rasám jako jsou dobrmani bohužel už nepřátelská, zákaz kupírování se díky bláznivým pseudoochráncům podepsal na jejich zevnějšku, možností nechat toto vysoce akční a živé plemeno volně vyběhat, je už také stále míň, velké díky dobrmani, obohatili jste náš život. Kapesní smetáky si pořizovat nebudeme, budeme raději vzpomínat na vás...
Alena Gebauerová
Včera jsem našla tento zajímavý článek https://svetkreativity.cz/oliznuti-od-psa-neni-jen-projev-lasky-pomuze-to-i-vasemu-zdravi/. Je fakt, že mi jednou pejsek lízal ránua vyléčila se.
Alena Gebauerová
Pusu na pusu bych rozhodně nedala ani nechtěla.Maxík se přijde pomazlit sám, když chce, většinou když si sednu do křesla a nebo kdyžse natáhnu tak se ke mně přitulí.
Alžběta Kusá
Za svůj život jsme chovali několik pumrů a fenek vždy stejné rasy. Každý byl svůj, jedinečný a naše rasa vždy olizováním či "polibky" šetřila. Bylo to ojedinělé. Přestože jsou to psi určeni na "policejní" práci, všichni bez rozdílu byli a jsou velmi mazliví! Jak v minulosti tak i nyní zpravidla mazlení vyžadují oni a my rádi vyhovíme! A co vede? Zásadně zadní část těla, a drbat pěkně intenzivně. A máte vidět jak se čumákem domlouvají, když přestanete! Je s nimi legrace.
Naděžda Špásová
Máme dva malé psy. Čivava se mazlit nechce, směs pinč čivava to vyžaduje. Mazlím se s nimi denně a spí s námi v posteli. Někde jsem četla, že je pro psychiku člověka velice zdravé, když si denně pohladí zvířecí srst, nebo i někoho pohladí po vlasech. Tak to dělám, když se jim to nelíbí, tak jednoduše odkráčí. Milujeme je celá rodina, ale tolerujeme se navzájem. :-)
Soňa Prachfeldová
Mám moje pesany ráda, ba miluju je, ale aby mě dávala pusy Fanča boxerka uslintaná, děkuji nechci, říkají si o hlazení, vinou se jak psí víno, podrbu, pohladím, kouknem si do očí, zavrtíme ocáskem a vše ok :-)
Elena Valeriánová
Libuško, Ájo souhlasím s vámi. Nikoho neodsuzuji, nekritizuji, ale mám to je zvířátkům nastaveno jinak. Pes, kočka, prase do postele prostě nepatří, alespoň do té mé.
Dagmar Bartušková
Když vidím, že psi oblizují páníčka po obličeji, je mi špatně. Kam všude strčí ten svůj zvídavý čumák, kolik bakterií tím na člověka přenesou? Hrůza pomyslet! A válení se s lidmi pod jednou duchnou, no potěš pánbůh!

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.