Foto: autorka

Příběh na 50 slov: Pejsčí prosby

21. 1. 2020

Páníčku, prosím tě, pohlaď mě. Podrbej mě. Přines mi mňamku. Přines mi vodu. Povídej mi něco. Pojď si se mnou hrát. Pusť mě k sobě do postele. Pojď ven. Počkej, čůrám. Počkej, kadím. Poběž. Pusť mě z vodítka. Pročesej mi srst. Pomoz mi. Přijď brzy. Přitul se ke mně. Prima.

Můj příběh

Autor: Věra Ježková

Hodnocení:

(5.2 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Soňa Prachfeldová 24.1.2020 08:10

Psi mluví očima, ani štěkat nemusí.

Eva Mužíková 21.1.2020 17:37

Věrko, potěšila jsi mne, díky.

Věra Ježková 21.1.2020 14:52

Děkuji vám. Pejska jsem nikdy neměla, ale dva měl můj někdejší přítel. Psy mám ráda od dětství. Umím se vcítit do jejich dušiček, blbnout s nimi. Samozřejmě vlastním o pejscích několik knih. Jendo, pozdravuj Britney; taky se na ni těším. :-)

Jan Zelenka 21.1.2020 13:51

I když pejska nechováš, dokážeš se úžasně vcítit do jeho myšlení. Já to přečtu mojí Britney, už se na tebe určitě těší. Krásné, Věrko!

Naděžda Špásová 21.1.2020 10:48

Věrko, ty jsi byla u nás? Ještě bych dodala, ne nechci se mazlit. To říká náš čivavák, když ho chci hladit. Zato ten náš druhý si o to fakt říct umí a miluje to. :-)

Zuzana Pivcová 21.1.2020 09:38

Někdy příliš mnoho lidské lásky zvířátku škodí, protože jeho láska je jiná, bezvýhradná. Díky, Věrko.

Hana Nováková 21.1.2020 09:23

Jistě jste Věrko potěšila nejen pejskaře, ale všechny milovníky zvířat, tím pádem i mě. díky

Jitka Hašková 21.1.2020 09:16

Věro, to je překrásné. Připomnělo mi to, když jsme měli psa.

Irena Mertová 21.1.2020 08:46

Věro to je přesné, ty jsi měla někdy psa? :-)

Libuše Křapová 21.1.2020 08:26

Věro :-)

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Dušičkový den

Mám jako mnozí z vás hodně rodinných příslušníků i známých, kteří už jsou na věčnosti. Proto celý…

Marie Ženatová

Anděli, přeji si...

Nejsem věřící, do kostela jsem nechodila. Věci mezi nebem a zemí chci vidět, slyšet, ohmatat si, cítit, ochutnat. Jakmile na mě někdo vybalí čakry, mantry, meditace, duchovní síly a podobné cesty, kanály, směry, vyslechnu, ale nezapojím se.

Jana Vargová

Dopis: Vyznání

Píši ti dopis, který nikdy nepošlu a který nikdy nebudeš číst. Neptej se, proč tohle vyznání patří…

Jana Tesařová

Taneční a můj první polibek

Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se těšila do tanečních. Přiznávám ale bez mučení, prožívala jsem součastně i určité obavy. Jelikož byla moje maminka vdova, penězi jsme příliš neoplývali a já jsem se obávala, zda maminka vůbec finační stránku zvládne a do kurzu mne přihlásí.

Ludmila Kučmerčíková,Ing.