S věčnou proměnou

Ne, láska není prokletá,
ona jen tiše odkvétá,
usíná s hlavou skloněnou,
spojená s věčnou proměnou.

Ta láska křehká bývala,
v duši své city skrývala,
potom však jednou rozkvetla
a v poutech snů se zapletla.

Hořely květy rozvité,
mizely vztahy složité,
v žáru se touhy škvařily
a viny radost zmařily.

Co zbylo z lásky poupěte,
čas nové květy uhněte,
a zase všechno začíná,
láká nás lásky vidina.