Filípek

Pěkný a podnětný článek, Věrko. Pejsek se musí učit už od štěněte. Když je dospělý, tak už je pozdě. Stejné, jako s lidmi. Pěkné.

Já myslím, že je víc "páníčků", kteří se s pejsky jen baví a nijak je nevychovávají, takže mě to moc nepřekvapuje. Pokud jsou psi volně na dvoře u domu, není s tím problém. Naše týnská Lesana také nebyla cvičená. Jediné, co nám na ní vadilo, bylo, že na nás po příchodu domů radostně skákala a roztrhala nám punčocháče. :-D Ale byl to ten nejoddanější pes, který by za nás dal život. Ano, při rozchodu lidí někdy skončí i přátelství s čtvernohým tvorem. Měla jsem souseda, s nímž bydlela slečna s krásnou boxerkou. On je měl rád viditelně obě. :-D Ale pak ho přítelkyně opustila a samozřejmě šla fenka s ní. A pak se mi zdálo, že jemu se stýskalo víc po ní než po slečně. Díky, Věrko.

Věrko, vzpomínky nám nikdo nevezme a ty hezké mají pro nás cenu největší.

Věrko, myslím že tenhle příběh jsem od Tebe slyšela na jednom z našich setkání. :-) :-) A jsem ráda, že jsem konečně Filípka i viděla. Ano, někteří páníčci jsou exoti. A říká se, že pejsci z tzv. pouliční směsi jsou mazaná stvoření. A Filípek toho byl důkazem.