Radkin Honzák: Drobky vědy

Bez lidské kreativity by byl náš krabí život o tolik chudší! Vždyť je tolik možností jak kreativně tvořit! Naštěstí je snad většina z nás již objevila. Mne nejvíc těší litaratura a výtvarné umění, včetně vlastních neumělých pokusů.

Já sama mám z vyřešení problému takovou radost, že nedostatek peněz je pro mne výzva, příležitost si poradit. Je pravda, že když finance klesnou pod určitou mez, je to únavné, zvlášť když to trvá dlouho, ale všechno se dá časem vyřešit a zvládnout. Jsou hodnoty, které se koupit nedají.

Já bych si dovolila nesouhlasit milionář má mnohem víc šancí, že najde partnerku a založí rodinu, než dělník u pásu. A život kdy člověk musí obracet každou korunu a nemůže si nic dopřát také za mnoho nestojí.

Ono se říká, že peníze kazí charakter. Něco pravdy na tom je, ale bez peněz se moc žít nedá. Stačí srovnání dětí ve škole. Ty bohaté to těm chudším dávají dost nevybíravě najevo. A u dospělých je to někdy ještě horší. Ano, taky se říká, že peníze budou a my ne, ale řekne si to někdo, kdo má hluboko do kapsy? Na váš Kabinet se občas podíváme, je zajímavé poslouchat některé lidské osudy.

Děkuji za inspiraci.

Myslím, že řádně ohodnotit člověka a práci vůbec penězi nejde. Každá doba totiž preferuje jako pro svůj vývoj společnosti prvořadé něco jiného. Jsou zaměstnání nadhodnocená a naopak. Pokud má někdo o sobě mínění, do jaké míry je kvalitní člověk, jen podle úspěšnosti na finančním trhu, tak to ho docela lituji. A ještě horší je, když vnímá, přejímá tento postoj od jiných vrstev společnosti, často od mladé, internetové generace, pro niž jsme počítačoví analfabeti, i kdybychom měli bůhvíjaké jiné tvůrčí myšlenky a rukodělné schopnosti. Co se týče tvůrčího potenciálu, je skvělé, pokud je součástí vykonávaného povolání. Pak s sebou nese pocit úspěšné seberealizace a v některých případech snad i finanční ohodnocení. Ve státní správě, např. školství (viz Věrka J. pode mnou), to bylo jasné, pevné tabulky, platové třídy, odsloužené roky, počty hodin. Žádné ocenění podle kvality práce, podle tvůrčích schopností. Mám ráda svou sestru, celoživotní kantorku s minimem financí. Tvoří krásnou keramiku a šperky a až na výjimky nic neprodá, daruje to známým lidem nebo si něco nechá. Musí si vše kupovat a ještě platit známé za pec. Ale její radost z toho, když se něco líbí, bych každému přála. Děkuji za článek, byl pro mě inspirativní.

Jako u mnohých, byla i u mne touha studovat psychologii. Nevyšlo mi to, a tak ráda čtu Vaše poutavé vyprávění, nemá to chybu.

Finance považuji za nutné zlo. Se dvěma akademickými tituly jsem na konci profesní dráhy na Karlově univerzitě neměla plat ani dvacet tisíc. Ještěže se nehodnotím podle úspěšnosti na finančním trhu. Potěšení z kreativity vlastní i jiných mám. Děkuji.