Foto autorka

Fotoreportáž: Odpolední procházka

9. 7. 2020

Můj příběh

Autor: Naděžda Špásová

Hodnocení:

(4.9 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Elena Valeriánová 10.7.2020 21:52

Nejvíc mě zaujala fotografie kámen+pírko. Na levé straně je "zavřené oko" a zbytek jemně překrývá lehounké pírko. Je to naaranžované (nevadilo by mi to) a nebo je to fakt nález?

Jan Zelenka 10.7.2020 18:47

Pohodová procházka, Naďo.

Naděžda Špásová 10.7.2020 17:55

Červenko, tak to jsem ráda, že jsem ti pomohla od bolesti. Díky všem, víte, že je to pro mně moc důležité a hlavně to dělám pro vaše potěšení. Díky. :-)

Helenka Vambleki 10.7.2020 17:01

Komu se nelení, tomu se zelení. Prošla jsem se s vámi krásnou přírodou a ani mě noha nebolí :)

Soňa Prachfeldová 10.7.2020 14:51

Posílám zbývající *****, jak posunuji prstem článek . Naděnko, ještě, že máme ty pejsky, pak ani foťák nezahálí. Myslím, že funguje přenos myšlenek, pomyslil si, jsem ven ,kouknu z okna a Mystyna připravená, ani nedýchá. Hezké fotky.

Jana Šenbergerová 10.7.2020 13:47

Moc hezká procházka. Zamračené nebe jí dodalo tajemna a zvláštního kouzla. Kytičky ji přizdobily jako drahokamy. :-)

Irena Mertová 10.7.2020 08:02

Naďo, díky za další hezkou procházku! Copak já, ještě se občas někam z domova vykodrcám... Ale tvoje články musí být skvělé pro ty z nás, kteří třeba už dnes daleko nedojdou ... :-)

Jitka Hašková 9.7.2020 20:19

Krásná procházka. Díky.

František Matoušek 9.7.2020 17:06

Hezká procházka. Díky.

Eva Mužíková 9.7.2020 13:38

Nadičko, Tvé " slohové práce" si zaslouží jedničku. Dokážeš málo slovy vyjádřit tu správnou atmosféru. Pejskové, bodláky, krása starých stromů a kvetoucí hladina,to je pastva pro oči.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Vůně léta: O letním snění

Horký téměř letní den, slunce se kutálí po nebi a paprsky objímá zem.

Dana Kolářová

Volha a já

„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo se mě v divadle pár mladých herců, když na obrazovkách běžela minisérie Volha. Pracovala, a tady máte, jak jsem to tehdy vnímala, a jak to vidím dnes.

Zuzana Zajícová

Přízrak v nočních ulicích, aneb přílišná hygiena škodí

Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer zachumlaná v měkoučkém županu v křesle ve společnosti slečny Marplové. Idylka.

Iveta Markusová

Velká voda v Bohumíně aneb Jak se stát Robinsonem

Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro jistotu z chodníku telefonuji. Sekretářka zvedá telefon a na můj dotaz, zda je na radnici starosta a zda mohu přijít, tlumočí tento dotaz na patřičná místa.

Hana Práglová