Píšu ti do spaní
a nemám žádná slova,
tíha mých pocitů
mi nedovolí lhát,
čas život předhání
a pak si trumfy schová,
ve starém sešitu
se krčí Má mě rád.
Píšu ti do ticha
beze slov na papíře,
nápady nezralé
dnes už se nerodí,
den city rozmíchá
jak barvy od malíře
a vztahy bývalé
do smetí vyhodí.
Píšu ti, když ty spíš,
věčně a bez přestání,
své věty bezděčné
líp nedokážu říct,
možná, že stále víš,
jak chutná milování,
však z lásky skutečné
už nejde najít nic.
 
		Ilustrační foto :pixabay. com
		Píšu ti
26. 9. 2020
		DISKUZE
		
			
			
				
		
            
					
					
	
				Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní
				příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke
				konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv
				vulgarismy.
			
		
					Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit 
				
			
							Rostislav Mraček
						30.9.2020 20:44
						
					
					
					Co čekat od Zuzany Pivcové? Jen a pouze pěkné, krásné, nádherné, skvělé, půvabné a čtivé verše! Děkuji za ně.
						
					
							Jaroslava Handlová
						27.9.2020 22:23
						
					
					
					Nad Tvoji vyzrálou a vytříbenou poezií nelze se nezastavit. Je to krása, která pomáhá vracet hezké vzpomínky i tomu, kdo umí básně vnímat. Děkuji.
						
					
							Hana Nováková
						26.9.2020 14:45
						
					
					Zuzko, podle veršů si jednoho nepřestala milovat dodnes, i když ty jsi zde a on někde v jiné dimenzi. Ráda vzpomínám na jednu lásku, byla z tanečních, bylo to krásné, romantické, pak jsme žili každý svůj život, občas jsme se potkali a najednou mi jeho maminka řekla, že už ho nikdy neuvidím Stála jsem nevěřícně, jen vzpomínky zůstaly a zůstanou, Zbyly jen fotky z tanečních a v srdci žal, přeci jen ....
						
					
							Věra Ježková
						26.9.2020 11:38
						
				
		Zuzko, díky za další krásné verše. ♥ Připomněla jsi mi jimi ale moji básničku ze studijních let. Svému oblíbenému vyučujícímu ruštiny jsem napsala na stroji s azbukou básničku „Monolog v tělefonnoj budke“. Podle vzoru Taťány začínal „Ja k vam zvoňju, čego že bole, něľzja mně bol´še už molčať. Ja znaju, v vašej vole, naročno trubki ně podňať ...
						
					Zpět na homepage Zpět na článek
Doporučujeme
Články z Drbna.cz
Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.
Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:
- Váš nejnovější článek
- Nejnovější komentáře k vašim článkům
- Nové vzkazy od přátel
- Nové žádosti o přátelství
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
 portál i60 nabízí.
		
	
		Aktuální soutěže
		
	 
			
		
			
    
	
	
			Kvíz i60 - 44. týden
			
	
			Ruchadlo, telefon, kontaktní čočky... Ano, vědomostní kvíz tohoto týdne bude o vynálezech a vynálezcích.
		AKTUÁLNÍ ANKETA 
	
Kolikrát týdně zařazujete do svého jídelníčku maso?
 
                         
                         
                         
                         
                         
							 
							 
							 
							 
							 
							 
					 
					 
					 
					 
					 
             
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								 
								