Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní
příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke
konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv
vulgarismy.
Jarmila Komberec Jakubcová
1.10.2020 15:59
Pocházím z malého provinčního města, tak v době mého mládí vypadalo město Klatovy. Jen náměstí a čtyři ulice. V 15 letech jsem odešla studovat do Prahy a tam jsem teprve poznala krásný studentský život. Mejdlíčko jsem si kupovala jako žačka první třídy v malém klatovském koloniálu.
Marie Doušová
1.10.2020 15:53
Hano , krásné vzpomínky. Mejdlíčko,fialky,pendrek,eskimo , indiána a odpolední kino, přesně tak si to pamatuji. To ostatní jsme asi každá prožívala jinak ,ale přesto jste krásně popsala kouzlo dávné doby.Dík.....
Naděžda Špásová
1.10.2020 14:53
Mejdlíčka jsem nesnášela. Žila jsem na vesnici, naší chodili do práce, žádné společné procházky a výlety se nekonaly, o dovolených ani nemluvím. Moc hezké vzpomínky na dětství nemám, takže doby minulé mě fakt nedojímají a jsem ráda, že se neopakují. Takže tady, Hanko, s tebou nesouhlasím.
Jana Šenbergerová
1.10.2020 14:30
Bývaly to krásné časy ... Teď už to jen takové máme, jaké si to uděláme. Ke společnému polednímu jídlu se mi povedlo dostat vnoučata jen proto, že věděla, když nepřijdou, do večeře nic nedostanou, navíc jsem nepovolila před obědem sladkosti, takže i hlad udělal své. Snědli bez řečí a docela s chutí, i když původně mysleli, že to nemají rádi, aby se rychle mohli zašít v pokoji s mobilem. Se snídaněmi a večeřemi už to tak jednoznačné nebylo, sešli jsme se jen večer na párky. Ani doba, ani my už nejsme, co jsme bývali. :-)
Mirek Hahn
1.10.2020 14:07
Fialky a eskymo bezva. Mejdlíčka jsem neměl rád, mělo to nějakou chemickou pachuť :-) Tu rodinou vzájemnost kolem jídla jsem tenkrát vnímal trochu útrpně. Zdálo se mi to ztraceným časem, sedět u stolu a způsobně papat a moc nemluvit. Mohl jsem ten čas využít účelněji, třeba vylézt na střechu kůlny s rohlikem v ruce, taky jídlo.... Dodnes si příliš nepotrpím na formální rodinné stolování i když mám moc rád společné jídlo s manželkou. Jíme dlouho, povídáme, popíjíme víno.....
Zdenka Soukupová
1.10.2020 13:41
Kromě těch vycházek po Praze (jsem z malé vesnice) si pamatuju totéž, co Hanka a Ivana. Dokonce si vzpomínám i na meloun za korunu. To nám v obchodě paní prodavačka ukrojila tenký dílek melounu a chtěla za něj tu jednu korunu. Kdo měl vyšší kapesné, šel na meloun i vícekrát. Krásné časy.....