Soňa Prachfeldová
20.10.2020 21:52
Zdenko, Danko děkuji.
Zdenka Jírová
20.10.2020 00:48
Někde jsem četla, že člověku se splní skoro každé přání, jenže , bohužel, ne vždy tehdy, kdy by to chtěl. Něco pravdy na tom určitě je, mně se teď ve stáří plní některá přání, ale už pro mne nemají ten význam, jaký by měly před mnoha lety. Jedno přání se mi ale splnilo sice také až ve stáří, ale jsem z něj nadšená. Celý život jsem si přála dlouhosrstou krásnou kočku, ale vždy to z nějakého důvodu nevyšlo , vždy jsem se musela ujmout nějakého tuláčka, který to potřeboval. Když mi bylo 70 let, zavolala mi dcera, že má pro mne dárek. Byla jsem zvědavá a opravdu to bylo překvapení. Dostala jsem nádhernou kočku i s PP, dlouhosrstou krasavici plemene ragdoll. Nakonec se ukázalo, že je to zase kočička, která touží po hodné paničce, protože byla původně darována tam, kde ji nechtěli. Moc ráda jsem se jí ujala, mám ji už 6, rok a máme se moc rády. Dělá mi milou společnost. Takže se mi také splnilo jedno přání, kdy jsem to už nečekala.
Dana Puchalská
19.10.2020 09:20
Až teď jsem se dostala k tak milému článku, za který děkuji. :-) :-) :-)
Soňa Prachfeldová
19.10.2020 07:45
Všem moc děkuji za milé komentiky, přeji jen dobré a pokud na naší doléhá někdy to horší, překonáme. Díky moc.
Alena Vávrová
18.10.2020 20:46
Citát: "Kdo pozitivně myslí, ten i pozitivně jedná. A kdo pozitivně jedná, tomu se i dějí pozitivní věci." Ty jsi toho, Soňo, zářným příkladem. Díky.
Alena Tollarová
18.10.2020 19:55
Naprosto s Tebou souhlasím, však to mám podobné. Mám i historickou rybičku a aplikaci Na houby. Jen ty houby letos chybí. Ale to ani moc nevadí, v přírodě je krásně v jakékoliv době a kdybych musela zůstat zavřená doma, bylo by mi ouvej. Kolik kilometrů je 10801 kroků?
Jaroslava Handlová
18.10.2020 19:04
Hezký článek i "rozdováděné" fotky. Soňo, také si chodím čistit hlavu do přírody. Nadpis Tvého článku mi vyloudil úsměv v tváři. Když jsem na začátku týdne procházela naším parkem, přála jsem si, aby někoho kompetentního již napadlo vykácet nevzhledné křoví, překážející svým vysokým vzrůstem výhledu na sochu K.H.Borovského. Aniž bych toto přání někomu sdělila, tak dnes mě při vstupu do parku něco opravdu potěšilo. Koukaly na mě tři veliké kontejnery, čekající na naplnění. Okolo byly ořezané větve stromů, vykopané keře i s kořeny a dokonce skácené stromy, které již dlouho byly nebezpečně vychýlené. Prostě já jsem si to přála, někdo jiný to udělal. Teď ještě, aby v pracovních dnech to dokončili a dali do pořádku. Z takových drobností se také umím radovat. To je krásné, ne? Ovšem ke splnění vlastních cílů je nutno někdy pořádně zabrat. A to Ty víš a umíš výborně.
Jana Hošková
18.10.2020 18:29
Můžu potvrdit, že když si člověk něco moc přeje, obvykle se to splní...stalo se mi to v životě už několikrát :-))
Jana Šenbergerová
18.10.2020 18:12
Soňo, máš to ve své hlavince pod bedlou dobře srovnané a nohy tě i v gumákách dobře nosí. Ať je to tak ještě dlouho i bez bedlového kloboučku a gumáků.
Jitka Hašková
18.10.2020 16:41
Soňo, jsi moc šikovná a úžasná.
Načíst starší příspěvky