Ilustrační foto: pixabay.com

Židé a Dušičky

2. 11. 2020

Můj příběh

Autor: Jarmila Komberec Jakubcová

Hodnocení:

(4.9 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marie 00000 5.11.2020 08:55

Zajímavé, poučné. Děkuji.

Miluše Hasenohrlová 4.11.2020 20:43

Velice zajímavý článek.Moje babička za války zachránila jednu židovskou dívku před Vlasovci, která nám potom z Haify(asi město),posílala v šedesátých letech balíky s pomeranči.

Jitka Hašková 4.11.2020 19:56

Jarmilo, děkuji za informace, je to pro mne velmi zajímavé.

Dana Puchalská 3.11.2020 15:32

Jarmilo,moc děkuju za víc než zajímavý článek. Až dnes jsem se dostala ke komentáři.

Martina Růžičková 3.11.2020 08:36

Moc děkuji za poutavě napsané poučení.

Soňa Prachfeldová 3.11.2020 07:40

Díky Jarmilko, mám ráda Tvé příspěvky , jsou zajímavé a poučné.

Marie Novotná 2.11.2020 21:28

. Velmi zajímavé informace o kterých jsem neměla ani tušení. Moc ráda čtu Tvoje články. Jsou poučné a krásné.

Jarmila Komberec Jakubcová 2.11.2020 21:07

Paní Heleno napsala jsem Vám vzkazík, mám Vás v přátelích. Budu připravovat články o cestování po Izraeli, Jordánsku a Západní Sahaře.

Helena Přibilová 2.11.2020 20:43

Dobrý den, paní Jarmilo, i já Vám děkuji za velmi zajímavý článek. Jak už bylo uvedeno v předchozích příspěvcích, jsou to informace vzácné, s jakými se člověk hned tak nesetká. Ráda bych se také dověděla o Vašich cestovatelských zážitcích, ale nepodařilo se mi Vás zkontaktovat (žádost o přátelství). Snad se to podaří Vám. :))

Jindra Hubačová 2.11.2020 18:58

Jarmilko , děkuji , ráda jsem se dozvěděla , jsou to skutečně informace zajímavě i vzácné.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Moje dovolená před šedesáti lety: Horčáky

Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.

Vlastimila Kosorínová

Přízrak v nočních ulicích, aneb přílišná hygiena škodí

Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer zachumlaná v měkoučkém županu v křesle ve společnosti slečny Marplové. Idylka.

Iveta Markusová

Velká voda v Bohumíně aneb Jak se stát Robinsonem

Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro jistotu z chodníku telefonuji. Sekretářka zvedá telefon a na můj dotaz, zda je na radnici starosta a zda mohu přijít, tlumočí tento dotaz na patřičná místa.

Hana Práglová

Když nakupuje oděvy dáma středního a vyššího věku

Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se vynoří dva odvěké, siamsky spojené problémy: 1. co na sebe (šaty?) a 2. co pod ně.

Iveta Markusová