Foto: autorka

První sníh

3. 12. 2020

Můj příběh

Autor: Anna Čípová

Hodnocení:

(5.1 b. / 19 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Soňa Prachfeldová 5.12.2020 07:51

Krása Aničko. Tak si Tě umím živě představit, jak lovíš soustředěně a se zápalem fotky ve vašem krásném kraji.

Hana Lancová 4.12.2020 14:10

Aničko, mé oko si na Tvých fotkách vždy smlsne. Krása!

Jitka Hašková 4.12.2020 08:35

Děkuji za krásné zimní fotky.

Jana Šenbergerová 3.12.2020 17:44

Aničko, krása ve tvém podání mě vždycky potěší. Jsem ráda, že už ti zas nohy slouží a můžeš pro nás zachycovat, co na svých fototoulkách vidíš.

Anna Potůčková 3.12.2020 11:32

Potěšily Tvé fotky mé oči. Zima má být bíla a přírodě to moc sluší! Dnes už máme u nás na Holešovsku také bílou peřinu, ale zatím je tenká, ale třeba ještě do večera zmohutní, nebot zatím sněží stále.

Martina Růžičková 3.12.2020 11:14

Kouzelné zasněžené fotky. Přeji hezké předvánoční dny a dobré světlo :-).

Marie Doušová 3.12.2020 10:57

Fotky se moc povedly. Dík.....

Věra Ježková 3.12.2020 10:28

Krásné fotky. I já přeji všem klidný a pohodový advent.

Irena Mertová 3.12.2020 09:51

Krásné fotky ze zimního lesa.

Hana Nováková 3.12.2020 09:02

Krásné zimní fotky, sníh jen nakrátko, podle předpovědí se zase oteplí, ale já bych si přála, aby po celou zimu bylo tak 10 cm sněhu, krajina sněhem pokrytá, změněná v bílou peřinu, mrazu tak do -5C a všude to tajemné ticho v době vánoc. No, možná nezůstane jen u přání, jen ten nahoře to ví...

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Moje dovolená před šedesáti lety: Horčáky

Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.

Vlastimila Kosorínová

Přízrak v nočních ulicích, aneb přílišná hygiena škodí

Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer zachumlaná v měkoučkém županu v křesle ve společnosti slečny Marplové. Idylka.

Iveta Markusová

Velká voda v Bohumíně aneb Jak se stát Robinsonem

Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro jistotu z chodníku telefonuji. Sekretářka zvedá telefon a na můj dotaz, zda je na radnici starosta a zda mohu přijít, tlumočí tento dotaz na patřičná místa.

Hana Práglová

Když nakupuje oděvy dáma středního a vyššího věku

Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se vynoří dva odvěké, siamsky spojené problémy: 1. co na sebe (šaty?) a 2. co pod ně.

Iveta Markusová