Úvodní foto: autorka

Můj Mikuláš

5. 12. 2020

Můj příběh

Autor: Věra Ježková

Hodnocení:

(5.1 b. / 19 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

František Matoušek 7.12.2020 15:41

Hezká vzpomínka, jako ta holčička v manšestrových šatičkách.

Věra Ježková 6.12.2020 18:26

Děkuji podruhé. :-)

Martina Růžičková 6.12.2020 17:22

Věro, to je fajn, že jsi přišla na způsob, jak nám ten zachycený šťastný okamžik ukázat. Hezká vzpomínka. Připomněla mi, že jsem také jednou dostala uhlí a že jsem ho jednou přibalila synovi.

Eva Mužíková 6.12.2020 16:07

Věrko, díky za vzpomínky.

Hana Řezáčová 5.12.2020 23:06

Pěkná vzpomínka! A že nám ženám zůstanou v paměti šaty a to ostatní méně, je úsměvné - znám to ... Fotka z besídky je jistě vzácná, mám pocit, že jsme jako děti moc fotografováni nebyli ...

Věra Ježková 5.12.2020 22:05

Moc vám děkuji. :-)

Eliška Murasová 5.12.2020 18:46

Pěkné připomenutí! Já si vůbec nepamatuji na Mikuláše ze svých dětských let.

Anna Potůčková 5.12.2020 15:46

Hezká vzpomínka na na Mikuláše z Tvého dětství.

Alena Tollarová 5.12.2020 15:39

Hezká vzpomínka. Taky mám v krabici se starými fotkami jednu z nějaké besídky, ale na ní je dozajista děda mráz. Možná to byla besídka vánoční, to už mi nikdo neřekne. A že by někdy chodil Mikuláš k nám domů, tak to si vůbec nepamatuji.

Marie Ženatová 5.12.2020 15:12

Díky moc za milou vzpomínku *

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Prázdniny před šestapadesáti lety

Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po maturitě na SEŠ v Gottwaldově. Bylo nám dvacet, všechny jsme byly svobodné, ta pravá láska na nás teprve někde čekala.

Marie Měchurová

Když nakupuje oděvy dáma středního a vyššího věku

Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se vynoří dva odvěké, siamsky spojené problémy: 1. co na sebe (šaty?) a 2. co pod ně.

Iveta Markusová

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha