foto:autorka

Příběh na 50 slov: Vůně života II

19. 1. 2021

Básně jsou světlem noci, básně jsou teplem dne. Fotka je, jako báseň zastavená v čase, jen mihne se, je jako úsměv tobě i mně nejvíc podobá se, jako štěstí stačí jen otevřít oči. Nemáš stání, vyrážíš. Cvak a okamžik navždy zůstane. Však zaváhá-li ruka, okamžik zmizí, jak chmýří pampelišky. Život.

Můj příběh

Autor: Dana Kolářová

Hodnocení:

(5.1 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jaroslava Handlová 29.1.2021 00:03

Tento příběh je opravdovým světlem noci, ač není básní. Děkuji, Danuš.

Dana Kolářová 21.1.2021 22:25

Děkuji Soňo.

Soňa Prachfeldová 20.1.2021 11:26

Přijdou další okamžiky a za Tvoji básničku velké díky.

Dana Kolářová 19.1.2021 19:56

Děkuji vám za milá slova, potěšila.

Zuzana Pivcová 19.1.2021 15:56

To mě hodně dostalo. Až mám z toho trochu husí kůži. Díky, Dano.

Marie Měchurová 19.1.2021 15:47

Jak pravdivé. Děkuju.

Dalibor Polanský 19.1.2021 13:40

Nejen básník ocení ten příběh vepsaný do pár slov.

Anna Potůčková 19.1.2021 13:36

Dano v 50ti slovech téměř celý život - od zrození po zmizení....... Moc hezké!

Jana Šenbergerová 19.1.2021 13:16

Hezké zastavení v čase a v kolotání života. ♥

Jana Kollinová 19.1.2021 12:04

Líbí se mi umění vepsat do padesáti slov příběh, který dokáže oslovit. Vnímám lehkost chmýří opouštějící matku pampelišku, putujícího za zrozením nového života a zároveň se snažím zachytit posledního chmýří ve víře, že jsem zde nebyla marně a mohu ještě, možná, snad něco předat. Děkuji, pro mě bylo čtení příběhu zážitkem.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Dušičkový den

Mám jako mnozí z vás hodně rodinných příslušníků i známých, kteří už jsou na věčnosti. Proto celý…

Marie Ženatová

Anděli, přeji si...

Nejsem věřící, do kostela jsem nechodila. Věci mezi nebem a zemí chci vidět, slyšet, ohmatat si, cítit, ochutnat. Jakmile na mě někdo vybalí čakry, mantry, meditace, duchovní síly a podobné cesty, kanály, směry, vyslechnu, ale nezapojím se.

Jana Vargová

Dopis: Vyznání

Píši ti dopis, který nikdy nepošlu a který nikdy nebudeš číst. Neptej se, proč tohle vyznání patří…

Jana Tesařová

Taneční a můj první polibek

Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se těšila do tanečních. Přiznávám ale bez mučení, prožívala jsem součastně i určité obavy. Jelikož byla moje maminka vdova, penězi jsme příliš neoplývali a já jsem se obávala, zda maminka vůbec finační stránku zvládne a do kurzu mne přihlásí.

Ludmila Kučmerčíková,Ing.