FOTO: Jana Hošková

Zákony přírody platí všude – obvykle vyhrává ten silnější nebo chytřejší

26. 2. 2021

Sedím si tak před několika dny při otevřeném okně u počítače a najednou BUCH – něco těžce dopadlo přesně pod okno. Vyskočila jsem, protože jsem se lekla, cože to spadlo sousedům z balkonu, na ručník to teda podle váhy rozhodně nevypadalo, květináč by měl taky jiný zvuk.

Můj příběh

Autor: Jana Hošková

Hodnocení:

(5.1 b. / 19 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Elena Valeriánová 27.2.2021 20:19

Co já bych za takový foto úlovek dala. Ale myslím si, že to je krahujec obecný. Poštolka má na hrudi spíš podélné čárky než vodorovné vlnky. Poštolky vídám na loukách často, ale v polích je to jiné. Lov se odehrává více v soukromí. Gratuluji, paráda.

Václav Soukup 27.2.2021 13:08

Hezky napsáno, ten poslední odstavec fakt " sedí " !

Marie Měchurová 27.2.2021 09:25

Mám to jak Soňa, jak vidím v TV, že lev nahání nějakou zvěř, odcházím od obrazovky a ještě hodinu přemýšlím, jak je ten svět krutý. Když naše kočka uloví ptáka, tak s ní půl dne nemluvím. Proč to dělá, když má plnou misku? Příroda, už to hold, tak nastavila.

Jitka Caklová 27.2.2021 08:41

Jak vystřižené z Prima ZOOM. Příroda se nám zdá být krutá, tak nevím, proč někteří lidé, čím výš, tím houšť, si z ní berou příklad, přestože jim o život nejde. Věřím, že i s takovými si příroda poradí. Proč si dlouhá léta lidé neberou z moudré přírody příklad, třebas k výchově svých potomků?

Soňa Prachfeldová 27.2.2021 07:40

Nerada se dívám na nerovné souboje v přírodě, ale je to tak nastavené, jeden musí zemřít, aby druhým přežil. To, co nás potkalo je ale nefér vůči nám všem, modlím se, abychom toho nepřítele zákeřného společně co nejdříve udolali.

Zdenka Jírová 27.2.2021 00:34

Na podobnou scénu jsem se před lety také dívala z okna bytu v paneláku. Nevím, o jakého dravce šlo, ale poštolka to nebyla , ta je menší.

Jana Hošková 26.2.2021 20:46

Abych se přiznala, já ještě na vlastní oči poštulku neviděla, takže jsem jen hádala...ale nelíbily se mi ty žluté "nemilosrdné" oči, takže jsem taky jednu chvíli myslela na krahujce. Ale spoléhala jsem na vás, že to určitě poznáte a já se tak poučím... :-))

Alena Tollarová 26.2.2021 20:12

Tak to musel být opravdu zážitek. Poštolky máme na sídlišti a před pár dny mi manžel jen tak mezi řečí sdělil, že poštolka usedla na krmítko, poseděla a zase letěla. Samozřejmě když jsem nebyla doma. Jsou docela malé. Podle toho vlnkování na hrudi se taky přikláním k názoru, že to byl krahujec.

Dana Puchalská 26.2.2021 17:59

Ulovit fotku krahujce jak si pochutnává na holubovi je perfektní. A článek taky.

Martina Růžičková 26.2.2021 17:43

Nečekané setkání s tvrdým zákonem přírody a parádní fotoúlovek!

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha