Úcta ke chlebu

Ano, na chleba se těžko vydělává, to se říkalo u nás. Myslím, že v naší rodině se nikdy nepekl. Teď to napravuje dcera a zkouší různé typy chleba péct doma, na rozdíl ode mně jí to baví. Maruško, vždycky se mi líbí nářečí, které v článcích používáš.

Nemůžu napsat jiného než pochvalu. A pochopitelně poděkovat.

Díky své babičce jsem nikdy v životě nevyhodil ani kousek chleba do popelnice. Úcta ke chlebu se lidem možná vrátí velice brzy. Ekonomické dopady covidu budou hodně zlé zejména pro lidi, kteří nemají vlastní byt ani možnost přivýdělku. Hezká vzpomínka !

Děkuji za krásné povídání o chlebu, psané nářečím. My jsme sice chleba nikdy nepekli, ale maminka chlebu říkala boží dárek. Když jsem byla holka, chodilo se do konzumu na návsi pro kulatý bochník chleba. Než ho maminka nakrojila, udělala na spodní části nožem tři křížky. A zvyk, že když kousek chleba upadl, musel se políbit, dodržovala také. Já toto sice nedělám, ale hezky se mu omluvím, to ano :)

Krásný vzpomínkový článek. Připomněl mi moji starší babičku, která chovala chléb ve velké úctě a ani drobeček by z něho nevyhodila.

Maruško, Tvé vyprávění mne až dojalo....Já jsem jako dítě jezdila do pekárny pro krmný chléb pro zvířata. Měla jsme v malém vozíčku zapřaženého kozla, kterému tatínek vyrobil krásný postroj. Ostatní děti mne provázely, byla to mnohdy veselá jízda...

Krásné vzpomínkové vyprávění, Maruško :-) Díky.

Velmi krásně nostalgické.

Krásný článek o chlebu, líbí se mi i to nářečí. Děkuji.

*************** dodatečně s omluvou. Maruško překrásné povídání. Moje milovaná babička také udělala 3 křížky na chlebu, než ho nakrojila a maminka taktéž.