Úvodní foto: Jan Zelenka

Literární obývák „U MLSNÉ BRITNEY“ VII

13. 6. 2021

Můj příběh

Autor: Věra Ježková

Hodnocení:

(5.1 b. / 19 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Soňa Prachfeldová 15.6.2021 06:25

Ruskou klasiku jsem měla a mám ráda. Rovněž i historické filmy. Pěkná úvaha o široké ruské duši .

Věra Ježková 14.6.2021 15:14

Děkuji vám ještě jednou. Ohlasy jsem mile překvapena. Půvabná je ruská/sovětská literatura pro děti. Zoščenka mám taky ráda, je i v mé knihovně.

Martin Vrba 14.6.2021 11:23

Oprava: Mně z ruské literatury . . . .

Martin Vrba 14.6.2021 10:12

Mě z ruské literatury, kdybych směl jmenovat jen jednoho autora, je nejmilejší a nejbližší Michail Zoščenko (1894 – 1957) – více zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Michail_Zo%C5%A1%C4%8Denko

Jan Zelenka 13.6.2021 21:12

oprava - přispěvatelům

Jan Zelenka 13.6.2021 21:10

To je velmi přesná charakteristika, pane Zábranský. Všem přispěvovatelům děkuji za milé ohlasy.

Ján Zábranský 13.6.2021 19:51

Ano! Ďakujem za článok. Ruskí spisovatelia sú pre mňa jedinečnými znalcami ľudskej duše a majstrami v jej popise. Ich diela sú vždy mojím veľkým literárnym zážitkom. S pozdravom.

Zuzana Pivcová 13.6.2021 19:43

Je moc dobře, že vás spojují hodnotné zájmy. Vždycky se těším na to, co napíšete společně. Já jsem měla ráda Puškina a Lermontova, ze žen pak Cvetajevovou a Achmadulinovou.

Naděžda Špásová 13.6.2021 18:58

Ruská literatura mi něco říkala v době školy a studiu na střední škole. Teď už bych se nedonutila něco číst. Ale úplný analfabet nejsem. :-)

Martina Růžičková 13.6.2021 18:57

S chutí jsem si vaše pojednání o ruské klasické literatuře přečetla. Díky :-). Je bezva, že máte mimo jiné i tento společný zájem.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Prázdniny před šestapadesáti lety

Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po maturitě na SEŠ v Gottwaldově. Bylo nám dvacet, všechny jsme byly svobodné, ta pravá láska na nás teprve někde čekala.

Marie Měchurová

Když nakupuje oděvy dáma středního a vyššího věku

Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se vynoří dva odvěké, siamsky spojené problémy: 1. co na sebe (šaty?) a 2. co pod ně.

Iveta Markusová

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha