Místo nové sedačky výlet. Šedesátníci dávají přednost zážitkům před věcmi

Souhlasím, i když jsem se jako mladá tak nechovala. Žili jsme jinak a chyběly nám informace, tedy ty správné.

Souhlasím. A akce, ze kterých jsou fotky, byly úžasné.

Cituji svoje mladé: My jedeme k moři, i když nemáme hotový ten obývák. My víme, že ty asi řekneš, že by sis spíš dodělala byt, ale my k tomu moři tak chceme. Odpověď: To je vaše věc, vaše dovolená a vaše bydlení. Je pravda, že bych udělala nejdřív to bydlení. Ale ne proto, že je to tak správný. Ale proto, že jsem přece jenom tak hloupě opatrná. A taky chodím do práce a taky vím, že se mnou druzí mladí počítají. Budu s klukem na chalupě....No ale kdybych měla udělat, co bych skutečně chtěla, jedu za tou úžasně slanou vodou, co se převaluje sem tam a zůstanu tam celý léto. Tak jeďte a moc nepřemýšlejte.

Moc mne mrzelo, že jsem nemohla být v vámi. Hezky shrnuto.

Místo nové sedačky výlet? Tak to tedy ještě ne, tak na tom špatně ještě nejsem. To mi spíše připomíná ten vtip: „Babička pošle dědu na nákup, aby koupil chleba a máslo a prosí ho, aby si to napsal. Ten odpoví, že si to bude pamatovat, za dvě hodiny se děda vrátí a nese jen rouru od kamen. Když ho babička uvidí, tak spráskne ruce a hořekuje, já to věděla, že sis to měl napsat, . . . . a kde máš kamna?“ Konec vtipu. . . .Kdybych já potřeboval novou sedačku a neměl na obojí, na výlet i na sedačku, tak bych si určitě z praktických důvodů koupil tu sedačku, kdybych volil opak, tak by mne okolí mohlo právem považovat, že se možná já cítím být mladým, ale objektivně, že už mám první příznaky demence. :) Naštěstí mám přátelské okolí a na sedačku by vybrali příbuzní mezi sebou s poznámkou, že je to čeká možná také. :) :) :)

Toto je moc prima článek a zcela souhlasím s obsahem tohoto článku.

Také se ztotožňuji se základní myšlenkou článku.

Také já souhlasím. Děkuji za pěkný příspěvek.

Souhlasím se vším, co bylo napsáno. Hezká úvodní fotka.