Úvodní foto: autorka článku

Můj první pochod „Silvestrovskou Prahou za historií“.

3. 1. 2022

Můj příběh

Autor: Hana Polednová

Hodnocení:

(5.1 b. / 23 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jan Zelenka 3.1.2022 10:18

Hezká procházka i fotky, Hanko. Zhruba polovinu znám, ostatní ne. Moje historické preference se týkaly jiných částí Prahy. Ale pěkně jste se prošly. Dobrý trénink na nohy.

Irena Mertová 3.1.2022 09:39

Hanko, díky za článek. Restaurace Na Jezerce byla 30 let naše štamgastská sousedská hospoda, bydlela jsem kousek nad ní pod skálou. Ale spoustu informací o Podolí jsem nevěděla, je to moc zajímavé.

Daniela Řeřichová 3.1.2022 09:27

Hani, až ti trochu závidím takový pěkný výlet s prima partou. Díky za nadílku fotek z míst mě důvěrně známých.

Alena Velková 3.1.2022 09:24

Děkuji za inspiraci.

Jitka Hašková 3.1.2022 09:21

Díky Hanko za báječnou procházku Prahou, výborně zdokumentovanou.

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha