O Trenérech a učitelích (1)

9.07 ze srdce děkuji!

Trenér je důležitá osoba v každém sportu. Golfových hřišť u nás začíná být jako hub po dešti a je zřejmé, že všude nejsou trenéři, kterým jde opravdu o pomoc zvláště začátečníkovi. Golf nehraji, protože technické disciplíny mi nikdy nešly, jen svému muži občas posloužím jako kedy, tedy ten, kdo táhne vozík s holemi. Manžel začal s různými příručkami, ale živý člověk jako rádce pro něj je stále důležitý. A kam že to chodí na rady? V Praze na Čechii a do Nové Bystřice. Tam jsem před několika lety odvezla skupinu klientů, kteří v Jindřichově Hradci trávili víkendový seminář a dvě golfové hodiny měli jako rozptýlení a odpočinek. Byli nadšení. Vám přeji příjemné chvilky na celém hřišti, zvláště na greenech.

20.10 rozumím, o čem píšete. A souhlasím, že to byl především špatný psycholog a obchodník. Zásadní nedorozumění bylo, že se inzeroval jako trenér pro seniory a měl zato, že se v mé osobě přihlásil někdo, kdo, jak píšete, přišel se zoufalým přáním omládnout. To se už naštěstí neopakovalo. Ti další porozuměli tomu, co opravdu chci. :-)

Lidé jsou různí a to ve všech profesích a tedy k sobě se hodící a k sobě se nehodící. Nevěřím, že by ten „libový frajer“ byl naprosto vždy neúspěšný u všech žen, i takový si najde k sobě odpovídající protějšek, protože, jak říkám, lidé jsou různí. :) Ale určitě to byl špatný „psycholog“ a ještě horší obchodník. I jen průměrný v těch obojích činnostech by se věnoval jen vám, o sobě mluvil jen málo, nechal by vyprávět jen vás, abyste se uvolnila, abyste byla spokojená, aby vám bylo příjemně a ty drsné smutné pravdy o starších lidech začínajících s golfem, by si nechal jen pro sebe. Pravda ale je, že my starší lidé si někdy zoufale přejeme, abychom omládli tím, že se na stáří pustíme do něčeho, co jsme ale nedělali ani v době, když jsme byli mladí. Pak ale vyfasujeme místo pocitu mládí, jen zranění na těle i na duši. Já si občas zahraji ten minigolf. Už v 70 letech jsem ho chodili hrát do PKJF s partou příbuzných (i s mou nastávající manželkou), kdy se všichni těšili na závěr – na dobrý oběd – desítku a výsledek byl jen podružnou záležitostí. Když jsme byli při penězích, tak jsme chodili i na betonové dráhy za hotelem Internacionál – tam bylo vše dražší. Tyto minigolfy mám raději i v současnosti na stará kolena, protože ta parta starších lidí je více u sebe, nehrozí, že si někdo vyhodí rameno - je vidět dobře na průběh hry – jamka je blízko a je u toho i více legrace, než u toho velkého golfu. Tento Váš článek mne navnadil, ale už loni byly všechny minigolfy omezeny v provozu kvůli pandemii, tak uvidíme, jak nám letos zase „zatopí“, pokud ano, pak si tedy zase dáme jen ten na PlayStation.

Obdobné zkušenosti mám také, ale jen z mládí. Včetně autostopu a gynekologa. Tehdy jsem byla hodně plachá a to nejspíš tím víc přitahovalo. Dnes bych to vzala pěkně zkrátka. Ale naštěstí už nemusím.

17.18 bylo to ještě horší :-)

Jako bych ho viděl ! Tihle trenéři, plavčíci, učitelé v autoškolách a další " lehkoživkové " byli přesvědčeni, že jsou pro ženy neodolatelní. Možná, že byli, ale jen do doby, kdy promluvili jako IQ - tykve.

Párkrát jsem se dostala k minigolfu. Dvakrát v lázních a pak se objevil i v areálu našeho města. Docela mě to bavilo, neživila jsem žádné ambice na mistrovstí. Příjemná zábava s pohybem na čerstvém vzduchu, bohužel na docela malém prostoru. Pořádný golf by ale nebyl nic pro mě, protože nemám tu správnou páru, ale v jednom našem parku instalovali DiscGolfové hřiště. Tento golf mě moc baví, i když na své vnučky nemám. Budu si muset sehnat nějaké spoluhráče, se kterými bych mohla hrát častěji.

Golf jsem hrála jen jedenkrát. Když u nás otevřeli golfové hřiště, tak za 50Kč půjčovali hůl a košík míčků. Naběhla jsme celá rodina i s vnoučaty. Žádný talentovaný se neobjevil. Nejvíc zásahů dostal opodál stojící vozík na sbírání míčků.

jj 4 díly :-)