Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní
				příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke
				konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv
				vulgarismy.
			
		 
			
            
					
							Jiří Libánský
						13.3.2022 18:39
						Většinou už nepíšu, jak se mi tvoje báseň líbí. Tak už to považji za samozřejmost. Tahle má ale takovou hloubku a takový vyjadřovací způsob, že to napsat musím. 
						
					 
					
							Jana Jurečková
						13.3.2022 17:25
						Velmi smutná báseň. V zrcadle není ozvěna, ale pohled do dnešní doby! Na druhé straně - život je takový, jaký si ho uděláme..... Krok za krokem jít dál a ty špatné věci házet za sebe. To je zase moje strategie.
						
					 
					
							Jitka Chodorová
						13.3.2022 16:25
						Zuzko, také jsem z té básně v rozpacích, i když je nádherná, ale i nádherně smutná. Je divná doba, jdeme z jedné blamáže do druhé a ještě máme každý své soukromé starosti i bolesti. Radost bývá jen okrajová, jaro se zdá býti daleko a na léto snad ani nemyslíme. Přeji Ti jen to dobré a moc si přeji, aby se brzy tady objevila od Tebe báseň, která by nás všechny potěšila. Ahojky!
						
					 
					
							Anna Potůčková
						13.3.2022 13:44
						Zuzko krásná i když hodně smutná básen, v čase kdy v každém z nás je jistá bázen.....I já Ti přeji jen positivní odpovědi a doufám, že to z Tvé strany není nějaké loučení. Chci aby jsi tu byla s námi děj se co děj.
						
					 
					
							Jan Zelenka
						13.3.2022 12:53
						Zuzko, krásné, leč pramálo optimistické. Nutit se do optimizmu za každou cenu, je ale také blbost. Něco mezi tím. Rád si pročítám biblického Kazatele, kde je vůdčím motivem "marnost a trápení ducha". A snažím se s ním přes ta tři tisíciletí polemizovat. Blbé je, když člověk ztratí náplň svého života. Já furt něco píši, i když vím, že je to  skoro k ničemu, protože těžko překročím práh města. Nesžírá mě pesimizmus, ani nezdravý a nepřiměřený optimizmus. Spíš mne oslovuje stará antická moudrost: Carpe Diem! A tak se toto heslo snažím naplnit. Přeji jen příjemné dny.
						
					 
					
							Helena Přibilová
						13.3.2022 11:13
						Zuzanko, zatím jsem se s Vámi osobně nesetkala, ale jsem ráda, že jste mezi námi. Děkuji za všechny Vaše nádherné básně, kterými nás obohacujete. 
						
					 
					
							Alena Švancarová
						13.3.2022 11:11
						Básen zní jako loučení.Až mě zatrnulo.Vstanme z popela at je jak je.Bojujme se svým já.
						
					 
					
							Hana Šimková
						13.3.2022 11:05
						Zuzanko děkuji za krásnou i když smutně dobovou báseň. Přeji tobě i všem ostatním, aby ty odpovědi byly jenom kladné.
						
					 
					
							Elena Valeriánová
						13.3.2022 09:59
						Zuzko, poznala jsem Tě jako citlivou  a chápající duši. A takovou si Tě chci pamatovat navždy a budu. Miluji Tvoje básně, ale tato mi připadá jako loučení. A to docela bolí. I já Tobě přeji všechno dobré a buď tady, prosím, s námi ... stále. Elena
						
					 
					
							Blanka Lazarová
						13.3.2022 09:27
						Zuzko, díky.
						
					 
				
					Načíst starší příspěvky