Všechny fotografie: Soňa Prachfeldová

Jak jde život a my s ním

5. 4. 2022

glosa Můj příběh

Autor: Soňa Prachfeldová

Hodnocení:

(5.1 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Soňa Prachfeldová 8.4.2022 09:01

Děkuji za milé komentiky,jsem šťastná za sdílení.

Dana Puchalská 8.4.2022 08:41

Soni, to je krásné zamyšlení a navíc korunováno krásnou fotogalerií. Děkuju. :-) :-) :-)

Marcela Broumová 7.4.2022 22:38

Soňo, měla jsem nakročeno do morousovata, přesměrovala´s mě. Svatá pravda. Díky.

Věra Ježková 7.4.2022 08:28

Soni, pěkné zamyšlení i fotky. Přeji ti hezké jaro. :-)

Jana Šenbergerová 6.4.2022 19:17

Soňo, mám ráda tvoje pohlazení. Díky za ně.

Eva Mužíková 6.4.2022 16:58

Soni, opravdu jsi mne potěšila nejen krásnými květy, ale i slovy.

Hana Polednová 6.4.2022 13:39

Soni, děkuji za pozitivní článek s krásnými fotkami kytiček. Ano, napsala si to moc hezky, zázraky se dějí každý den, stačí vyjít ven na zahradu a podívat se kolem sebe.

Naděžda Špásová 6.4.2022 10:11

Soni, ty v sobě romantika nezapřeš. Napsala jsi to hezky a fotky jsou krásné. :-)

Soňa Prachfeldová 6.4.2022 08:44

Díky všem za milé komentiky, moc ráda se dělím o radost s vámi všemi.

Alena Tollarová 6.4.2022 08:40

Pěkně jsi to napsala, příroda je lék. A moc hezké kytičky máš, pozdravuj je :)

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Platónova republika na i60, aneb proč jsem mezi vámi

Proč tu vlastně jsem? Proč čtu články na i60? Proč utíkám do světa i60 pokaždé, když realita není úplně taková, jakou má být? Nebo jakou si přeji mít?

Jan Tkadleček

Cestička v zeleni

Kráčím cestičkou utopenou v zeleni. Klikatí se v úbočí nad meandry říčky v lužním lese. Jasně modrýma očima si v šeru svítím na cestu. Miluji ten skvost přírody. Jsem tu sám. Nesvírá mě svědomí, ale les. Jsem tu zas a zas.

Jindřich Berka

Pozdravit staršího neni ostuda a pustit v metru sednout už vůbec ne

Ale někdy je to pro partu dospívajících spíš hrdinství. Elementární základy slušného chování máme snad každý přirozeně zakódované, někomu se ale schovaly někde úplně vzadu. To je pak těžké zamachrovat za slušňáka.

Jaromír Šiša

Glosa o jednom šedivém dni

Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci nelétali a nezpívali. Někam zalezli. A lidé byli také někde zalezlí. Zřejmě doma. Ani děti si nehrály na hřišti. Sídliště ovládlo ticho. A ten den byl celý úplně šedivý.

Jan Zelenka

Neděle

Neděle bývala pro mne vždy zvláštním dnem. Když si člověk za mlada v potu tváře vydělával na chléb svůj vezdejší, těšil se obvykle na ten poslední den, kdy nemusel být odkázaný na budík, ale mohl se v posteli klidně obrátit na druhou stranu a vychutnávat si to blažené nicnedělání.

Jan Zelenka