Nezvaný host aneb o malém ježečkovi

Závidím ! To jsem ještě v životě nezažila vidět paní ježkovou s ježčaty a ještě ke všemu v tak velikém počtu !!! Já byla tenhle týden na chatě zkontrolovat toho mého ježečka. Nejdřív jsem se zaradovala, že je miska s kapsičkou prázdná. Hledala jsem ho, ale nenašla. Jenže pak jsem poodešla něco dělat, otočím se a vidím, jak se k misce s novou kapsičkou rychlostí blesku blíží místní kočka, která okupuje naši zahradu, když tam nejsme i když tam jsme. Než jsem ji stačila odehnat, zblajzla všechno ! To mne docela dožralo. Je vypasená, sousedi ji krmí a ona si jde ještě k nám přilepšit na úkor toho mrňouse...no jo, vždyť to byla kapsička s obrázkem kočky, tak si holt pro ni přišla. :-))

Jana Hošková - tak mě se podařilo potkat u nás na vesnici mámu a za ní 7 malých kuliček. Cupitali za ní a ona je šťastně převedla přes silnici do trávy a pak už jsem je nikdy neviděla. Ale na zahradě krmím každoročně na podzim jednoho strávníka. Dostává díl z misky od naší vlčandy a oba jsou spokojeni.

Tak jsem se něco užitečného dověděl jak se postarat o jeżka v nesnázích. U mě na zahradě ježka spatřiti není zas tak vzácné. Mám s nimi dva záżitky co stojí za sdělení. Mám v dílně starý ušák a pod ním byly dlouho nepovšimnuté plátěnky. Někdy z jara jsem tam pod křeslo hrábnul smetákem a plátěnky vymetl. A ejhle v jedné byl napresovaný ježek bez známek života. Vynesl jsem ho ven do trávy, chodil pozorovat, dlouho nic až najednou, bota bez ježka. Tak sláva. A podruhé si ke mě taky jeden velký přišel pro pomoc. V boku měl ránu Aš jako pětikoruna plnou červů, tak jsem mu to pstříkal sprejem dezinfekcí červy pinzetou vybral znovu vystříkal a pustil no nevím zda přežil, vypadalo to dost ošklivé.

Já jsem také měla mrňouska doma v přepravce. Když nabral na váze už z boudičky plné sena nevylézal. Odnesla jsem ho i s ní do statku do velké plechové bedny plné sena, listí a pilin. Na jaře jsem začala dávat na kraj bedny granule a vodu a když začalo vše ubývat tak jsem ho po nějaké době odnesla s boudičkou do křoví. Nějaký čas ještě kapsičky a granulky, ale když už nemizely, pochopila jsem že se umí o sebe postarat sám. Hezký članek.

Zdenko, teda vidět ježčí rodinku - to se asi jen tak kdekomu nepodaří ! Taky bych to chtěla vidět :-))

Moc pěkný příběh. Asi bych to takhle nedokázal jako vy.

S ježky jsem měla plno zkušeností na chalupě. Zajímavé "ježčí namlouvání" jsem už popsala v jednom z mých článků. Vždy jsem je na chalupě také přikrmovala společně s toulavými kočkami. Také jsem několikrát ježka "zazimovala" ve staré králíkárně vycpané senem, Jednou jsem ho přikrmovala ve světlém sklepě. Když se vykrmil, tak asi o Vánocích, zalezl do sne a spal do jara. Pak jsem ho vypustila. Viděla jsem i ježčí rodinku s 6 mláďaty, jak pochodovala s mámou po zahradě.

Mily pribeh o pomoci, urcite se Vam na jare jezecek ukaze jaky je z neho poradne velky jezek.

Jano :-) Hezky jste se o prcka s manželem postarali :-)

Mám ráda povídání o zvířátkách - článek je velmi hezký a potěšil mi.