Ilustrační foto: Pixabay

Přátelství

17. 11. 2022

Na mě se můžeš spolehnout aneb máš-li dobrého přítele, máš víc, než on!

Můj příběh vzpomínky

Autor: Libuše Münsterová

Hodnocení:

(5 b. / 25 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Miloslava Richterová 17.11.2022 12:47

Moc pěkný článek. Vzpomínky na dětství na vesnici, kdy jsme byli v létě i v zimě dlouho venku s dětskými partami, chodilo se na třešně nebo za jiným dobrodružstvím, zimní bruslení na rybníku za svitu hvězd a jiné radovánky, to přikrášlené není, tak to bylo.

Blanka Lazarová 17.11.2022 11:48

Také to tak mám. I když se s některými kamarádkami dlouho nevidím, je to pak jako bychom se viděli včera.

Eva Klímová 17.11.2022 11:26

mám kamarádku - přítelkyni a dnes už skoro sestru od července 1974 /48 let/ a nikdy jsme se nepohádaly , nevidíme se často , telefonujeme si denně a sdílíme radosti a strasti naše i celé rodiny , můžeme se na sebe spolehnout ve všem , je to fajn .

Alena Velková 17.11.2022 10:40

Hezké vzpomínky...Kamarády nemusíme vidět třeba několik let, ale když je potřeba, stojíme při sobě a pomůžeme si.

Vladislava Dejmková 17.11.2022 10:27

Hezké vzpomínky jsou jednou z radostí vyššího věku. Člověk by si je měl hýčkat a je dobré, když se o ně umí podělit.

Jan Zelenka 17.11.2022 10:22

Moc hezké a příjemné vzpomínky. měl jsem v mládí něco podobného s kamarádem Jirkou. Máme na co vzpomínat.

Zpět na homepage Zpět na článek

Spolužáci

Moje sestra je sice o dva roky starší než já, ale je neskutečně činorodá a má spoustu zájmů, kterým…

Dana Straková

Zápisník starého muže: Dobrý skutek

S přáním hezkého dne a poděkováním za „darovaný úsměv“. Tak nějak končil velmi hezký, doručený email od milého člověka. Připomnělo mi to počin z dávných let ještě pracovní kariéry.

Zdeněk Folvarčný

Panský kočí – kola se mu točí aneb Seriózní a odborná studie řidičů

Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá úskalí. Například doprava do zaměstnání.

Zuzana Zajícová

V polobotkách do zasněženého Kořenova aneb Neopouštějte svá zavazadla

Bylo to již dávno, kdy jsem dostala poukaz ROH pro dva do Krkonoš, do chaty Zvonička v Kořenově. Vypravili jsme se s krosnou na zádech a běžkami. Na poukazu jsme měli popsánu cestu, jak se tam dostat. Choulila se u lesa a asi o 100 metrů výše než vlaková stanice.

Libuše Juráčková

Vůně léta - naše lesní víla

Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se zavřenýma očima, vychutnávat si poslední zbytky spánku a pomalu odplouvající sen.

Jana Vargová