Hana Šimková
12.2.2023 15:40
Pocit domova je strašně důležitý i když žiju jenom s pejskem. Stěhovala jsem se asi čtyřikrát se psem a on když si našel své oblíbené křeslo, byl hned doma. Bydlím jenom v garsonce a i když není úplně perfektní, strašně ráda se do ní odkudkoliv vracím. No a snad v ní zůstanu až do konce.
Naděžda Špásová
12.2.2023 15:11
Ano, doma je doma. Pokud tam neřve opilý otec a z toho domova vás nevyhání. Já jsem doma od roku 1980, kdy jsem poprvé opravdu byla v našem domově a jsem tam dosud. Mám k tomu dnes zveřejněný článek. Jendo, hezky napsané.
Anna Potůčková
12.2.2023 13:38
Moc hezky napsaný článek o velmi silném místě, kterému říkáme DOMOV. A co pro nás domov znamená si možná více uvědomujeme v současné době, kde mnozí o svůj domov přišli. At už díky válce, nebo díky zemětřesení. Domov je místem, kde nejen spřádáme své sny, své plány ale hlavně je místem kam se rádi vracíme si odpočinout či domov zvelebovat.
Zuzana Pivcová
12.2.2023 13:20
Vaše povídání se moc líbí a úvahově je mi hodně blízké.Nikdy jsem se nenechala někým přesvědčit, co bych doma měla nebo neměla mít.
Antonín Nebuželský
12.2.2023 13:06
Měl jsem kamaráda, který odešel v devětašedesátém do Německa a potom do Švýcarska, kde se docela prosadil. Když v devětaosmdesátém začal jezdit tam, kde se narodil a kde už nikoho, krom pár známých neměl, párkrát mi řekl :"tady mám ten pocit domova, který tam nemám. I když jsem movitý, létal do Rané letadlem, jezdil sem obytným vozem, třeba, tam jsem pořád host". Tady můžu v hospodě bouchnout do stolu, aniž by mi někdo řekl " tak prr tady si nevyskakuj. Taky pocit.
Marie Měchurová
12.2.2023 11:50
Doma by se měl každý cítit dobře, a rád by se tam měl vracet. Když to tak není, je něco špatně. Chraňte si domov, je to to nejcennější, co máme.
Jan Zelenka
12.2.2023 11:31
Děkuji, paní Kollinová, za váš empatický komentář.
Jana Kollinová
12.2.2023 11:27
Domov je silné téma a moci vyslovit větu "jsem doma" s oním pocitem štěstí, jistoty a bezpečí je dar. Dokonale jste to, pane Zelenko, popsal slovy: "Vědomí domova je totiž pocit silně konzervativní. A násobený časem. Být doma, to je určité vědomí bezpečí, které člověk nosí ve své hlavě. Pocit, který sílí s přibývajícím věkem." Jiné pocity mám ve vzpomínkách na domov mého dětství a dospívání a mnohem silnější pouto mám k domovu své dospělosti, vlastní rodiny, stárnutí. Chápu ono časté poslední přání: "Chtěl/a bych zemřít doma."