Ludvík Kuba se narodil roku 1863 v Poděbradech. Pocházel z chudé rodiny, byl druhorozený z 11ti dětí. Od mládí měl umělecké sklony, kromě kreslení se věnoval hře na housle, klavír a varhany, v letech 1877 - 79 studoval na pražské varhanické škole. Další studium získal v Učitelském ústavu v Kutné Hoře. Dva roky potom působil jako učitel. Stále ho lákalo malování, a proto navštěvoval hodiny u B. Schnircha. Maloval všechno, co viděl a jeho obrázky vycházely v časopisech té doby. Byl to jeho skromný finanční příjem.
Kuba byl velmi činorodý člověk. Začal se věnovat studiu slovanských jazyků a navštěvovat slovanské národy - Lužici, Halič, Ukrajinu,, Rusko, Černou Horu, Bosnu a Hercegovinu, Makedonii. Tam čerpal náměty pro svoji malířskou i etnografickou tvorbu.
Hrdě se hlásil ke svému slovanskému původu, studoval slovanské národy, aby poznal jejich kulturu a zvyky. Vše dokumentoval, jak říkal, pro další generace. Tak vznikla rozsáhlá sbírka: Slovansto ve svých zpěvech, která byla přeložena do 16ti jazyků. Další knihy: Křížem krážem slovanským světem, Zaschlá paleta, Čtení o polabských Sovanech... jsou skvosty, protože některé zvyky těchto národů se vytratily. Velkou část své tvorby věnoval lužickým Srbům. Vytvořil mnoho maleb lužických osobností, které dnes tvoří základ lužicko-srbské galerie v Bautzenu (Budyšíně).
Za svoji etnografickou práci dostal mnoho ocenění, byl jmenován čestným občanem několika měst, získal Řád svatého Sávy v Srbsku, v Bulharsku Serafovu cenu, stal se členem Jihoslovanské akademie v Zábřehu, v roce 1936 získal Čestný doktorát Univerzity Karlovy. v Roce 1937 se stal řádným členem České akademie věd a umění. V témže roce mu byl udělen titul Národní umělec. Přesto zůstal skromným člověkem, při udělení titulu se vyjádřil slovy: "Pro mne je dnešní den dnem soudu. Nade mnou byl vynesen rozsudek a protože je příznivý, nebudu proti němu podávat žádné odvolání, ale svědomí mi nedá, abych nenadhodil otázku, zdali takové vysoké odměny vskutku zasluhuji."
Ludvík Kuba je označován jako umělec dvou století. Ve své malířské tvorbě byl ovlivněn impresionismem a secesí, studoval na pražské malířské akademii a poté odjel do Paříže, kde studoval malířství na soukromé Julianově akademii. Tam poznal svoji ženu, krajanku Olgu. Ve studiu pokračoval v Mnichově i ve Vídni. Kromě studia slovanských národů se věnoval studiu východní filozofie a umění. Osvojil si Čínštinu, a ačkoliv tam nikdy nebyl, prostřednictvím svých přátel shromáždil hodnotnou sbírku čínského a japonského umění, kterou věnoval Náprstkově muzeu.
Rozsáhlé dílo malířské i národopisné mistra Kuby lze obdivovat. Byl to veliký vlastenec srdcem i duší. Sám sebe považoval za pokračovatele odkazu F.L. Čelakovského právě ve vlastenectví a šíření historie Slovanů. Mistr Kuba vyznal za sebe i za český národ velikou lásku ke světu. Dožil se 93 let, zemřel v Praze 30. listopadu 1956, pohřben je na poděbradském hřbitově.
Poděbradská galerie, která nese jeho jméno, vystavuje k výročí narození Ludvíka Kuby jeho dílo.
