Mořem nepohrdneme, moře je moře, ale pokud se nepodniknou výlety a to se v tom vedru nikomu moc nechce, začíná to být po třech dnech stereotyp. Zato na horách je příjemně téměř za každého počasí. Několikrát jsme byli v Krkonoších, prošli jsme Beskydy i Šumavu.
Letos jsme si naplánovali Vysoké Tatry. Začali jsme tím, že jsme si pořídili stejná trička. Vepředu s nápisem „ ZNÁM TAKOVOU ZKRATKU“ – odkaz na našeho tatínka, který zásadně nechodí podle značek, ale zkratkami, takže téměř každý výlet bloudíme… a vzadu nápis „EXPEDICE TATRY 2023.“ Náš praktický a rozumný syn koupil spray na medvědy, čímž vzbudil všeobecné veselí, ale v Tatrách jsme je potom u mnoha turistů viděli.
Vedení se ujala dcera – už doma naplánovala výlety pro skupinu A („kamzíci“) a skupinu B („loudalové“). Chtěla jsem i skupinu C (pro sebe), ale nebylo mi vyhověno.
Nastal den odjezdu a první protesty, protože jsme vyrazili už ve 4 hodiny ráno. „Neremcejte,“ pravila dcera, „na první zastávce dostanete dárek.“ A skutečně, každý obdržel balíček se zápisníčkem, tužkou a současně povinnost zapisovat dojmy a zážitky k pozdější konfrontaci, dále píšťalku, až se někdo - významný pohled na tatínka - ztratí, a pro uklidnění čokoládu. Dál už cesta ubíhala v pohodě, odpoledne jsme dorazili do Ždiaru, kde jsme měli objednané ubytování v krásném penzionu s polopenzí.
První den jsme se vydali všichni na tzv. snadnou zahřívací túru, z Tatranské kotliny na chatu Plesnivec, Bielé a Zelené pleso. A už to začalo. Skupina B (čti děda a babi) zaostávala za skupinou A o víc než hodinu a to rozhodlo. Rozdělili jsme se - „kamzíci“ skákali po určené cestě dál, my si na Plesnivci dali pivko a pohodlnější cestou sešli zpátky do údolí. Večer nám sice byly strženy body a místo oblíbené kanasty jsme museli hrát Člověče, nezlob se…
Poučeni z prvního dne jsme protestovali hned ráno a bojkotovali připravený program. Jsme na dovolené nebo na závodech? Skupina A se vydala na Rysy, skupina B před jejich zraky provokativně nastoupila na lanovku na Skalnaté pleso. Však i cesta dolů ze Skalnatého plesa do Tatranské Lomnice nám dala zabrat…
Další dny se nesly v podobném duchu – „kamzíci“ oběhli celé Tatry, my si je prohlédli z údolí a z pohodlí lanovek. Večery jsme trávili společně, skupina A si mazala nohy alpou a hojila puchýře, skupina B pořizovala zápisky do darovaných sešitků, malovala k nim obrázky, aby byla aspoň za něco pochválena. Jo a došlo i na kanastu a v té jednoznačně skupina B převálcovala skupinu A. A abych nezapomněla – příští rok celá naše parta vyráží do Alp – prý máme natrénováno!
