Věková diskriminace na vlastní kůži

Pane Berko, velice děkuji za Váš článek. Věkovou diskriminaci jsem zažila po padesátce také, mám o tom něco rozepsáno, tak snad konečně dokončím. K některým zde diskutujícím bych si dovolila poznamenat - v první řadě je potřeba přečíst si nejen článek, ale hlavně pozorně. Zmínka o věkové diskriminaci je hned na začátku. To, že autor "skončil" na prestižní klinice, byla spíš otázka jeho vytrvalosti a štěstí. A HLAVNĚ - když se autor ucházel o práci v okresní nemocnici, nevěděl ani on, a už vůbec ne ona personalistka, JAK DLOUHO by tam pracoval. Takže to rozhodně nebyl důvod, proč jej nepřijali.

Pokud jsem pozorně četla, našel jste svůj cíl v prestižní nemocnici a po třech letech vás to táhlo domů, jak píšete. Věnovat se povinnostem v péči o pacienty je velmi náročné a byť šlo jen o tři roky, je to obdivuhodné pro seniora. Do příběhu mi nesedí rozhořčení nad tím, že se zde projevil náznak věkové diskriminace. Vše mělo svůj účel, smysl a řád a život plyne dál.

Já jsem asi natvrdlá. Odpověď paní O.Š podle mne NEMÁ se třemi roky Vaší práce v nemocnici žadný smysl. Ano, jak píše Libuška, je mimo mísu....

Paní Škopánová, převážná většina nemocnic má tak kritický nedostatek sanitářů a sanitářek, že je berou na brigády třeba jen na pár týdnů či na snížený úvazek na několik hodin v měsíci. Hlavně muži jsou žádaní, protože disponukí s větší fyzickou sílou než ženy. Tak že váš komentář kvůli třem letem je opravdu mimo mísu.

Jinými slovy řečeno napsala jsem vám jedno z vysvětlení proč jste nebyl přijat v okresní nemocnici, ale těch důvodů může být samozřejmě víc.

Pane Berka nenapsala jsem nic nad čím byste se musel rozčilovat, pouze to, že tři roky v zaměstnání mi přijde jako krátká doba, a i zaměstnavatelé zřejmě vědí, že starší člověk už v zaměstnání dlouho nezůstane, proto ta nechuť přijímat starší.

Taky mi reakce paní O.Š nedává smysl:)))

Paní Škopánová, co to píšete opět za blbosti? Víte vůbec o čem píšu nebo vám přináší jako vždy uspokojení, když můžete něco zkritizovat a poplivat. Napsala jste vůbec někdy něco?

I já jsem zažila "věkovou diskriminaci" , když mi bylo 50 roků; při hledání práce na kterou jsem splňovala všechny požadavky - tedy až na ten věk....... Odpovědí bylo hodně a převážně : Jsme mladý kolektiv...., nebo jim vadilo i 4 km dojíždění do zaměstnání; šla jsem i o "stupeň níže", jen abych nějakou tu práci měla...... Nakonec jsem skončila jako "operátorka" (po staru dělnice) v nepřetržitém 12. ti hod. provoze, ... a abych prošla dost přísnou vstup. zdrav. prohlídkou, musela jsem ze složky vyndat záznam o těžké operaci, kdy jsem nesměla zvedat více jak 5 kg a nejtěžší tam byla manipulace až s 15 ti kg v rukách; i s nedoléčenou rehabilitaci po vykloubení lokte (zůstaly mi trvalé následky), a tak jsem práci dostala, a byla jsem za ni vděčná ! A vůbec mi nevadilo že je to v sousedním kraji, na ubytovně, kde vám tam po pokoji běhaly myši a jací tam byli spolubydlící, to už byla kapitola sama o sobě, ..... hlavně že jsem měla PRÁCI !!!!!!!

Pokud pán zůstal v zaměstnání pouhé tři roky tak se té nemocnici nedivím. Žádný zaměstnavatel netouží shánět nového zaměstnance už po 3 letech.