Příběhy kosí rodinky

Také mám kosy moc ráda. Krásně zpívají a je zábavné je sledovat. Obzvlášť ty mladé, kteří se teprve rozkoukávají. Hezký příběh jedné kosí rodinky a její pozorovatelky. Díky!

Mám kosy ráda a jednu dobu byly u nás vzácností, stýskalo se mi po žlutých zobáčcích, po jejích trylcích, co někdy zní jak lidská řeč, kterou prý imitují, ale už je zase potkávám, asi přemnožené straky vyhnala poštolka, která nad naším parkem často kroužila. Děkuji, Zdeni, za moc hezké povídání o mých kamarádech ;-)

Krásný příběh. My s hrůzou loni pozorovaly jednu z našich koček, proč na zahradě kouká pořád na jedno místo. Zjistily jsme do dvou dní, že si u nás připravuje sýkorka koňadra hnízdo. Zabránily jsme jí a tím ji zachránily. Bohužel naše kočky by jí zabily. Říkáme si, jestli dochováme všechny kočky a už nebudeme mít žádnou, tak si zahradu vyplníme krmítky.

Moc hezké a dojemné. Z fotky si nic nedělejte, ona ta "zvířena" chce málokdy pózovat ;-). Důležitý je zážitek, a ten musel být úžasný, moc děkuji za zprostředkování.

Tak, takovýto příběh bych bral taky. Pozorovat ptačí rodinku musí být moc pěkné.