Ilustrační foto: Freepik

Tak trochu jako ve středověku

15. 5. 2025

I v dnešní době se to může stát. Prostě jsou mezi námi někteří neposkvrnění. Nebo chcete-li nepolíbení informačním tokem.

rodina vzpomínky životní styl

Autor: Zuzana Zajícová

Hodnocení:

(5 b. / 22 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jana Šenbergerová 15.5.2025 10:32

To já také znám jednu Aničku, která se dlouho bránila líbání, protože věřila, že to stačí, aby měla dítě. Nakonec neodolala a za sedm měsíců po svatbě jsem se narodila. Řádně donošená a z lože manželského. Měla jsem štěstí, protože babička byla fortelná žena od rány. A nakonec mě měla ráda.

Šárka Bayerová 15.5.2025 07:53

Stává se a je to smutné. Napsala jsi to moc hezky a s citem. A tvůj tatínek, Zuzano, úžasný muž na svém místě! "Ona není pitomá, ona je prostá ..." Něco podobného jsem slyšela od své kamarádky. Její babička (silně věřící z husitské rodiny) se jí svěřila, že po svatbě jim s manželem trvalo skoro půl roku, než přišli na to, jak se dělají děti. Pravda, bylo to ještě za První republiky, ale ...

Zpět na homepage Zpět na článek

Vzpomínám...

Ano, vzpomínám, je to pro mě velmi těžké, ale i mě to přivádí do krásných mladých let. Už jsem se na portále zmiňovala o cestě, která nám byla osudem vyměřená, to myslím cestu, která nás svedla s mým mužem dohromady. Snad to tak mělo být.

Jitka Chodorová

Jak mě děda naštval

Můj děda byl mistr kolářský a kapelník. Ve vesnici byl, jak se dnes říká, celebritou. Jdeme spolu vsí a každý, kterého potkáme uctivě zdraví: „Dobrý den mistře“. Se svou dechovkou hrál na zábavách, karnevalech, na pohřbech i v kostele. Dokonce i v televizi byl.

Jindřich Berka

Slova psaná do písku

Přemýšlím, jestli tato úvaha nevyznívá příliš bilančně. Doufám ale, že ne. Snad jen trochu. Už jsem v některých předcházejících glosách naznačil, že na bilancování mám ještě dost času. Tedy doufám, že mám.

Jan Zelenka

Vzpomínky na dětství po letošním prvním poprašku sněhu

Když jsem se ve středu 20. listopadu podívala u nás v Boskovicích v podvečer z okna, tak jsem ke svému milému překvapení uviděla padat drobné sněhové vločky. Právě jsem se chtěla jít trochu projít. Ale vzdala jsem to a raději si vychutnávala ten milý příchod nadcházejících zimních dnů, a i když se občas opakuji, trochu si zavzpomínala.

Marie Ženatová

Jak šla kréda mým životem

"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do školy. Moje sedmiletá hlava očekávala přísun nějakého sečného předmětu a hledala něco hmatatelného na rozmašírování. Později jsem pochopila, že mám ve škole dávat pozor a nezlobit paní učitelku.

Jana Vargová