Odpoledne na Střížáku

Váš článek mi připomněl má studentská léta v Ústí. Na Střižák jsme občas chodili, někdy jsme se chtěli vyhnout nějakému nepříjemnému předmětu, někdy jsme se tam i učili na odpolední výuku, či, když jsme čekali na vlak domů. Samozřejmě jen na jaře nebo v září. V zimě by to nešlo. Fotografie jsou moc krásné, už si moc nepamatuji, do kterých míst jme chodili, ale tak krásná místa jako na vašich fotkách, si nepamatuji.

Moc děkuji za vaše příspěvky, bylo tam opravdu moc hezky. :-)

Nadi, hezká procházka, a zelená je dobrá pro oči. :-)

Naďo, takovou procházku bych si taky dala líbit. :-)

I kdyby nohy bolely, duše by jásala. Nemohu se nabažit těch jarních zelení. V tomto ročním období je jejich škála nepřeberná. A mraky na tvých fotkách bývají vývozní. Díky, Naďo.

Hezké povídání, krásné forografie. Díky za virtuální výlet :-)

Moc hezký kraj.

Váš článek mě snad už konečně donutí se na Střížák vypravit. Plánuji to roky. Naposledy jsem tam byla s techniky asi před 30 lety, když jsem pracovala v Radiokomunikacích, měli jsme tam převaděč. Ale zase jsme se byli podívat o Velikonocích na Mariánské skále, je to tam celkem pěkně upravené, na místě kde stávala kaplička je pamětní kámen. Chystám se také o tom na I 60 napsat. Naše město potřebuje pozitivní reklamu, aby ho každý nevnímal jen jako zoufalé rejdiště nepřizpůsobivých. Takže díky za váš článek, budu vás následovat. Jarka